Relaxační techniky jsou jednou z metod, které nám pomáhají zvládat dnešní zrychlenou dobu. Dlouhodobý stres se může odrazit na našem duševním i tělesném zdraví. Jak se nejsnáze uklidnit?
Pokud se na nás řítí zátěžové situace ze všech stran, může se to odrazit jak v oblasti psychické, tak tělesné. Někdy dojde až ke vzniku psychosomatických onemocnění jako jsou např. infarkt myokardu, žaludeční vředy a další onemocnění zažívacího traktu, astma, různé ekzémy, poruchy příjmu potravy a také obezita.
Při stresu se spouští obranná adaptační reakce, které říkáme „boj nebo útěk“. Vznikla v dávnověku, kdy si člověk musel obstarat potravu nebo se bránit napadení. Tehdejší člověk potřeboval velké množství energie, aby mohl bojovat nebo se dát na útěk.
Dnes prožíváme spíše duševní stres, ale reakce je stejná – do těla se vylévá velké množství stresového hormonu, který ovlivňuje naše fyziologické funkce a spouští reakci „boj nebo útěk“ bez ohledu na to, zda je tato reakce dané situaci adekvátní. Pokud je tedy člověk ve stresu, mozek si uvědomí nebezpečí a aktivuje autonomní nervovou soustavu, které předá signál do těla – zvýší se tep, srdce pumpuje krev do velkých svalů, které jsou napjaté, zrychlí se dech, zvyšuje se hladina adrenalinu, zpomaluje se trávení, a tělo je připraveno na boj nebo útěk. V dnešní době člověk nikam nevyrazí, nabuzení organismu k akci nevyužije.
Pokud něco uděláme, ale nevhodným způsobem, třeba bouchneme do stolu, dáme někomu facku, zakřičíme na děti – odreagujeme napětí agresivním chováním. Pomůžeme sice sobě, ale raníme okolí. A nebo škodíme sobě dlouhodobě tím, že si vezmeme prášek, alkohol či čokoládu.
Jednou z možností jsou právě relaxační techniky, které mají schopnost přeladit náš fyzický stav do příjemného zklidnění. Relaxací lze vědomě navodit uvolnění v těle, a tak odstranit pocit napětí, které se projevuje především napětím ve svalech a dále zhoršeným dýcháním. Nabídneme vám z mnoha existujících relaxačních technik tu nejjednodušší – práci s dechem, kterou můžete trénovat sami bez odborného vedení.
Dýchání je jednou z cest, jak se naučit rozlišovat pocit mezi napětím a uvolněním. Ve stresové situaci dýcháme rychle, povrchně, zadržujeme dech – to vše nás udržuje ve střehu, při hlubokém výdechu dochází naopak k uvolnění. Následující cvičení vám zabere půl minuty až minutu – tu chviličku do sebe investovat můžete.
V tomto cvičení se soustředíte na fáze vašeho dechu. Zaměřte se na hluboký nádech a delší výdech. Při nádechu zapojte zejména břicho a bránici, případně zapojte i hrudník, ale nejde jen o hrudní dýchání. Při nádechu vyklenujte břicho a spodní žebra – jde o pohyb ven ve vodorovné ose, ne nahoru a dolů. Nezvedejte ramena.
Výdech je dlouhý – delší než nádech – uvolněný a končí, až z plic vydechnete všechen vzduch. Na konci výdechu udělejte na pár vteřin pauzu, vychutnejte si tento pocit. Nechte všechno napětí odplynout. Pokuste se soustředit se jen na svůj dech a nemyslete na nic jiného, pokud myšlenky ulétnou, nevadí, vraťte se k svému dechu.
Celé vaše tělo se uvolňuje v souladu s dechem. Dýchání několikrát zopakujte. Dech by měl být plynulý a přirozený. Toto dýchání můžete zkoušet kdykoliv kdekoliv v jakékoliv poloze s otevřenýma či zavřenýma očima. Toto bleskové uvolnění cvičte několikrát denně, i když jste v pohodě.
|
Zpočátku než si na pravidelné uvolnění zvyknete, cvičte vždy před nějakou aktivitou, kterou vykonáváte pravidelně (pití kávy, čtení novin, čištění zubů, stání na červenou, při poradách apod.). Toto uvolnění pak můžete aplikovat jako součást duševní hygieny, při řešení stresu nebo když máte chuť na jídlo navíc.
PhDr. Iva Málková
