• Poruchy příjmu potravy jsou charakterizovány patologickým jídelním chování a vnímáním vlastního těla s mnoha dalšími tělesnými, psychologickými a sociálními potížemi.

• Mezi základní formy poruch příjmu potravy (dále jen PPP) patří mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovité (nutkavé) přejídání.

Vedle těchto hlavních poruch existují i atypické formy, které nesplňují veškerá diagnostická kritéria pro PPP, ale jsou stejně nebezpečné. Jednotlivé poruchy se mohou vzájemně prolínat či přecházet jedna v druhou. Často přechází anorexie do bulimie a přejídání a naopak. Skupina nemocných s PPP je tedy velmi různorodá a stejně tak i projevy a průběh onemocnění.

Jak taková porucha vypadá?

Hmotnost není jednoznačným ukazatelem PPP, protože se může objevovat jak extrémní podváha, normální hmotnost, tak i obezita. Je velmi důležité a zároveň obtížné odlišit neobvyklé stravovací chování od počínající formy PPP.

• U poruch příjmu potravy se vytrácí normální vztah k jídlu a vlastnímu tělu, což není v dnešní době nic neobvyklého.

Diety jsou mnohdy zaměňovány za normální stravovací režim, posedlost štíhlou postavou, zdravou výživou či cvičením je častá a přejídání je vnímáno spíše jako slabost vůle, nikoli jako duševní nemoc. Mnoho dívek a žen (i chlapců a mužů) se potýká s nespokojeností s vlastním tělem a střídáním období diet a přejídání.

• Hranice ještě normálního chování a již patologického je velmi tenká a těžko rozpoznatelná.

Čeho si všímat a na co si dát pozor?

Uvádím varovné projevy počínajících poruch příjmu potravy, kterých si u sebe nebo u svých blízkých můžete všimnout, ale mějte na paměti, že je zapotřebí vždy více faktorů, aby člověk onemocněl PPP a že toto nenahrazuje odborné vyšetření.

Diagnostiku a léčbu PPP vždy nechte na odborníkovi. Je nutné vyloučit přítomnost i jiných somatických a duševních poruch.

PPP jsou velmi nebezpečná, komplikovaná a život ohrožující onemocnění, jejichž prognóza se zlepšuje časnějším nástupem k léčbě a podpůrným sociálním zázemím.

• Výrazný váhový úbytek či naopak nárůst hmotnosti.
• Strach z nárůstu váhy či ztráty kontroly nad jídlem.
• Odmítání společného jídla (jí raději o samotě či potají) nebo odmítání dříve oblíbených jídel z důvodu, že jsou moc kalorická, tučná, sladká, apod.
• Preference dietních, nízkokalorických a light potravin a velkého množství zeleniny.
• Vynechávání hlavních jídel nebo změna tempa u jídla (krájení jídla na malé kousky, dlouhé přežvykování nebo naopak hltání).
• Mizení většího množství jídla z lednice či špajzu.
• Zvýšená konzumace nekalorických tekutin (vody, zero a light nápoje) nebo naopak výrazné omezení příjmu tekutin.
• Výraznější aktivita (cvičení, učení, uklízení, běhání).
• Konfliktní situace a hádky při zmínění problému s jídlem, odmítání lékařského vyšetření a odborné pomoci.
• Odcházení na toaletu či do koupelny ihned po jídle.
• Výrazný zájem o jídlo (sbírání receptů, vaření pro druhé, nakupování, neustálé mluvení o jídle).
• Postupná ztráta zájmu o přátelé a koníčky, jídlo a kontrola váhy jako hlavní náplň dne a středobod života.
• Oteklost ve tvářích, zápach z úst či neobvyklé odřeniny na hřbetu ruky.
• Smlouvání o velikosti porce jídla, výběru potravin či hmotnosti a také potřeba mít co nejmenší porci u stolu (srovnávání porcí s druhými).
• Schovávání či hromadění jídla v pokoji, neobvyklé množství obalů od jídla.
• Poruchy menstruace či její vymizení (pozor, při užívání antikoncepce je možná menstruace i při nízké váze).
• Výraznější zaujetí postavou (neustálé sledování těla, především oblast břicha a stehen).
• Neobvyklé bolesti břicha, zažívací potíže, depresivní nálady či přecitlivělost.
• Zvýšená emoční zavřenost – nechce si povídat, zalézá si do svého pokoje, nejeví známky zájmu o kontakt s Vámi jako dříve (pozor u pubertálních dětí je to běžné, nemusí jít hned o PPP).
• Vypadávání vlasů, suchá pokožka, stížnosti na neustálý chlad a potřebu se halit do volného oblečení a několika vrstev.