Dle odborníků může být situace horší než dřív
Na vině je nejenom mírná zima, ale také přemnožení hrabošů. Rok poté, co se přemnoží drobní hlodavci, což bylo právě v loňském roce, totiž dle vědců následuje populační exploze klíšťat.
Pravděpodobnost, že budeme letošní léto trávit v České republice, je vyšší než v minulých letech. Proto je důležité si uvědomit, že COVID-19 není jediné virové onemocnění, které u nás hrozí. Je to klíšťová encefalitida, u níž byla v České republice zaznamenána celá čtvrtina případů z celé Evropské unie.
Na vině je nejenom mírná zima, ale také přemnožení hrabošů. Rok poté, co se přemnoží drobní hlodavci, což bylo právě v loňském roce, totiž dle vědců následuje populační exploze klíšťat.
Prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., vedoucí katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty UP shrnul výsledky tříletého výzkumu: „Roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku."
Z mezinárodního průzkumu vyplynulo, že důvodem, proč se Češi nenechávají očkovat (i když o této možnosti vědí), je přesvědčení, že to není nutné, nepatří do rizikové skupiny nebo nenavštěvují rizikové oblasti. Česká republika ale patří k zemím, kde můžete klíšťata nakažená klíšťovou encefalitidou potkat prakticky kdekoli, včetně městských parků, zahrad a dětských hřišť. Do blízkosti lidí přenáší infikovaná klíšťata zvířata – ať už ta domácí, tak ta volně žijící.
K obraně proti klíšťové encefalitidě máme dvě zbraně. Tou první je prevence před přisátím klíštěte, která ale nemůže být nikdy dokonalá.
To potvrzuje i MUDr. Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost z Prahy. „Ochrana repelentem a dlouhé nohavice nejsou 100% ochranou a často nás ani nenapadne používat je ve městě.“
Zbývá tak druhá možnost, kterou je očkování. Základní očkování probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem. Od začátku zvýšené aktivity klíšťat mohou lékaři použít tzv. zrychlené očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje již po 2 týdnech. Dostatečnou ochranu proti klíšťové encefalitidě je přitom možné očekávat již 14 dní po druhé dávce, tedy měsíc od začátku očkování. Účinnost je přitom stejná jako v případě tzv. běžného schématu.
I když vakcínu nehradí pojišťovna, přispívá na ni v rámci svých preventivních programů. Pokud jste očkovaní, myslete na to, že po 3 až 5 letech je důležité navštívit lékaře kvůli přeočkování. Stačit už bude jen jedna dávka – i na tu vám přispěje pojišťovna.
Není výjimkou, že rodiče nechají očkovat své děti, ale na sebe a své rodiče zapomínají. Průběh a riziko trvalých následků klíšťové encefalitidy se přitom zhoršuje s věkem.
To potvrzuje i MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D. z FN v Ostravě: „Senioři očkování velmi potřebují, přesto se proti klíšťové encefalitidě nechrání.“
Data ukazují, že ve skupině nad 55 let je očkovaný jen každý pátý, což je pod celorepublikovým, 29 procentním, průměrem.