Pravděpodobnost nákazy roste tam, kde je společně více lidí a v uzavřených prostorech, například učebnách nebo klubech. To znamená v místech, kde se běžně pohybují dospívající. Ti jsou proto nejvíce ohroženou skupinou (společně s dětmi do 4 let). K šíření infekce napomáhá i třeba kouření, líbání, pití z jedné lahve a řada dalších. 

Pouhých 24 hodin

Meningokokové onemocnění postupuje závratnou rychlostí a v pozdějších fázích se nejčastěji projevuje jako zánět mozkových blan (meningitida) nebo otrava krve (sepse). První příznaky, například horečku a bolest hlavy a v krku, je velmi snadné zaměnit s chřipkou. Postupně se mohou objevit nevolnost a bolest nohou, dále dýchací obtíže, tuhnutí šíje a kožní změny včetně abnormální barvy kůže a vyrážky. Do 24 hodin může nastat delirium a bezvědomí. 10 až 20 % pacientů pak na meningokokové onemocnění do 48 hodin od prvních příznaků umírá. K polovině úmrtí dochází už po 24 hodinách.

Končit může amputací či mentální retardací

I pacienti, jenž boj s nemocí vyhráli, mohou trpět nevratnými následky. Jednat se může o amputaci končetin, nutnost odstranit nekrotickou kůži, poruchy smyslových orgánů včetně poškození sluchu, záchvaty, poruchy koncentrace i mentální retardaci. Neurologické následky v podobě posledních z uvedených přitom postihují 8 až 20 % nemocných.

Jak fatální mohou následky být potvrzuje i MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka: „Velmi těžký byl případ 16letého chlapce, u kterého bylo nutné provést amputaci obou dolních končetin pod koleny. Dále 2letého chlapečka, který několik hodin po prvních projevech přes rychlou léčbu zemřel.“

Tišší přenašeči chodí mezi námi

Nákaza meningokokem se ale nemusí vždy rozvinout v akutní formu. Nakažení se pak mění v průměru až na 10 měsíců v přenašeče, kteří mohou být nebezpeční pro své okolí, aniž by cokoli tušili. Nejvíce se tito tišší přenašeči vyskytují mezi 19letými (23 %). To, zda dojde k propuknutí nemoci, závisí na souhře různých faktorů.

Předejděte následkům očkováním

Meningokokovou infekcí onemocní na světě každý rok 500 tisíc lidí. Až 90 % případů přitom bylo možné zabránit očkováním. To je důležité hlavně z důvodu rychlého nástupu onemocnění a rizika multiorgánového selhání. I když jsou totiž meningokokové bakterie citlivé na antibiotika, přes veškerou péči nemusí být léčba úspěšná.

V České republice je očkování pro 14leté a 15leté hrazeno ze zdravotního pojištění. Očkování je zpravidla v rukou rodičů, kteří jsou ale u dospívajících méně důslední než u kojenců a batolat. Malé děti, u nichž je toto očkování zdravotními pojišťovnami též hrazeno, jsou tak proočkováni proti meningokokovému onemocnění více než teenageři.

„Očkování, resp. změnu v úhradě vítáme. Mělo by být očkováno co nejvíce dětí, přestože počty sice nejsou vysoké, ale onemocnění má vysoké procento komplikací, které mohou být celoživotní (ve 20 %) nebo skončit úmrtím (v 10 %). Onemocnění probíhá velmi rychle a předešlému nelze zabránit ani při rychlé a správné léčbě,“ dodává MUDr. Roháčová.

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroj informací:
Pavelka J, Homola L. Invazivní meningokoková onemocnění. Pediatr. praxi. 2017;18(3):150-154.
Novela zákona č.258/2000 Sb., o ochraně. Veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Usnesení senátu z 11. schůze konané dne 10. května 2023.
https://www.vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska/doporuceni-ceske-vakcinologicke-spolecnosti-cls-jep-pro-ockovani-proti-invazivnim-meningokokovym
Brigham K. Neisseria meningitidis: epidemiology, treatment and prevention in adolescents. Current Opinion in Pediatrics 2009, 21:437–443.
Medical Tribune z 24.10.2017 – Novinky v boji proti meningokokům séroskupiny B.