Snažíte se jíst zdravě, hýbete se a přitom vás stále trápí nafouklé břicho. Věřte nebo ne, ale „balónové“ břicho řeší skoro každý druhý. Příčin může být skutečně mnoho. Často za ním jsou stravovací chyby, ale i onemocnění. Pojďme se podívat na nejčastější důvody, proč tomu tak je.
Může za nimi stát onemocnění nebo jiné zdravotní problémy, či jen nějaké stravovací chyby. Dlouhodobé nadýmání rozhodně není v pořádku, a pokud se tak děje, zkuste zapátrat po možných spouštěčích. Může jimi být stres, potravinová intolerance, špatná skladba jídelníčku nebo i pasivní styl života.
V běžné stravě naší populace chybí dostatečné zdroje vlákniny, nekonzumujeme ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky.
Naopak velká část jídelníčku je tvořena polotovary, fastfoody nebo potraviny bohatými na cukry.
Naopak i nadbytek vlákniny sebou nese negativní dopad na naše zažívání. Pokud se tedy vyloženě „cpete“ zeleninou, ovocem nebo celozrnnými výrobky, uberte. Platí zde pravidlo „všeho s mírou“.
Většina odborníků se shoduje na dávce v rozmezí 18 – 35 g denně[1], přičemž množství nad 40 g již může působit nadýmavě.
Pro představu můžeme uvést celozrnné pečivo, které ve 100g obsahuje kolem 5g vlákniny, ovesné vločky ca 7g vlákniny, zelenina v průměru 2g vlákniny/100 g.
Pokud se ve vašem jídelníčku objevují z velké části polotovary a přemíra cukrů, není se čemu divit. Taková strava vašemu bříšku opravdu neprospěje. Složení takových potravin opravdu není žádná sláva, je velmi často plné aditiv, konzervantů, soli, cukru, sladidel a další „chemie“.
Pokud hltáte, jíte ve stresu a neuděláte si na jídlo dostatek času, máte na následné nafouknuté bříško jistě zaděláno. Při hltání spolykáte i spoustu vzduchu, který ve střevech způsobí nadměrnou produkci plynu a nadýmání.
Přemíra stresu sama o sobě neprospívá nejen kvalitě našeho života, ale negativně ovlivňuje i naše trávení. Existuje totiž spojitost mezi střevem a mozkem, tudíž veškeré pocity stresu, depresí, úzkostí mohou za problémy se zažíváním.
Při žvýkání žvýkaček a pití sycených nápojů polykáte spoustu přebytečného vzduchu.
Slazené nápoje jsou často plné sladidel, které jsou pro trávící trakt velkou přítěží.
Sladidla jako xylitol, maltiton, erythritol a další, mohou u citlivějších osob způsobovovat nadýmání nebo dokonce průjem. Pozor si tedy dávejte i na ně.
Každý ví, že čerstvé pečivo, luštěniny, některé druhy zeleniny jsou zkrátka nadýmavé. V případě, že je konzumujete často, měl by si váš trávící trakt na takové potraviny časem zvyknout. Zkuste se ale zaměřit na jejich přípravu, která může nadýmavost alespoň zčásti eliminovat.
Potravinové alergie nebo citlivost na nějakou potravinu jsou častou příčinou nafouklého břicha. Pokud máte pocit, že vám některá potravina nedělá dobře, zkuste ji na chvíli vyřadit z jídelníčku a uvidíte, zda se problémy nezlepší. Poraďte se se svým lékařem a případně si nechte udělat testy, které intolerance a citlivosti na dané potraviny odhalí.
Nadměrné užívání léků a antibiotik mohou být neblahý vliv na náš střevní mikrobiom. Užívejte tedy probiotika, nejlépe formou zakysaných mléčných výrobků nebo fermentované zeleniny.
[1] Zdroj: „Tak co mám jíst“ , Petr Fořt, nakladatelství Grada
Mgr. Alena Vídeňská
