7 z 10 Čechů starších 40 let zná z vlastní zkušenosti otoky přecházející v syndrom těsných kozaček, metličky, či křečové žíly. U žen je to vzhledem k vlivu hormonů a těhotenství dokonce ještě více. Vznikají rozšířením žil a následnému zánětu, proto je nutná dlouhodobá léčba. Ta se liší podle míry poškození. Do jaké skupiny patříte vy?
Většinou začínají v létě při dlouhém stání nebo sezení, ať již v práci nebo na cestách. Pokud se u vás letos objevily poprvé, pravděpodobně jste si řekli, že to není nic vážného, dali si večer nohy nahoru a ráno se probudili bez nepříjemného pocitu. Se zářijovým ochlazením se navíc otoky zmírnily, nebo vymizely.
Letní otoky, ale také křeče nebo pocit těžkých nohou, jsou totiž první příznaky chronického žilního onemocnění. Jak již název napovídá, jedná se o dlouhodobý problém, který vzniká kvůli rozšiřování žil a následné špatné funkci žilních chlopní.
Máte sedavé zaměstnání nebo naopak musíte dlouho stát? Nezapomeňte na procvičování nohou – stačí nenápadně kroužit kotníky, nebo propínat a ohýbat špičky. Dojde tak k aktivaci žilní pumpy a rozproudění krve. Současně si naplánujte návštěvu u praktického lékaře, který vám případně doporučí kompresní punčochy (v zimě je pod kalhotami nikdo neuvidí) nebo punčocháče a předepsat může také léky na posílení žil – venofarmaka. Efekt nemůžete čekat ze dne na den. Proto s návštěvou odborníka a přípravou na léto neotálejte.
Pokud máte sedavé zaměstnání, nedělejte tu chybu, že si po příchodu domů rovnou opět sednete. Při výběru bot nesahejte po vysokých podpatcích, ale ani po balerínkách. Stejně tak nechte ve skříni těsné oblečení.
„Žilní onemocnění je celoživotní, zhoršující se s věkem a počáteční stádia onemocnění se mohou projevovat pouze symptomy, kterým mnohdy pacienti nevěnují pozornost, nebo kterým přikládají jinou příčinu. Jsou to například velmi časté pocity těžkých nohou, napětí a bolest, přičemž na končetinách nemusí být žádné viditelné známky onemocnění jako varixy (křečové žíly) nebo otok. Varixy a nejprve přechodné, posléze trvalé otoky, následují trofické kožní změny podmíněné špatnou cirkulací a konečně posledním stadiem onemocnění je bércový vřed. Včasná návštěva lékaře, který doporučí správnou léčbu (režimová opatření, kompresivní léčbu, venofarmaka) významně zabrání další progresi onemocnění,“ říká MUDr. Jana Vojtíšková, praktická lékařka pro dospělé z Prahy.
Pokud jste zvládli léto bez otoků a nezačaly se vám objevovat metličky a křečové žíly (případně se jejich stav díky dodržování léčebného režimu nehoršil), můžete mít pocit, že máte vyhráno. To ale bohužel není pravda.
Chronická podstata onemocnění znamená, že vyžaduje dlouhodobou úpravu životního stylu a léčbu. I v chladnějších měsících tedy nezapomínejte podporovat zdraví žil pohybem, kompresí a léky. Jen pokud se o žíly budete starat celý rok, můžete se těšit opět na léto bez komplikací.
Naopak si budete muset odpustit v zimě tak příjemnou saunu. S klesajícími teplotami začneme chodit méně pěšky – nevzdávejte se pohybu.
„Názor, že se mají léky a komprese užívat jen v akutních fázích, je opravdu jen mýtus. Léčba žilní nemoci se opírá o tři základní pilíře. Těmi jsou správná režimová opatření, kompresivní léčba a venofarmaka. Režimová opatření ani kompresivní léčba nejsou u našich pacientů příliš oblíbené, i když jsou účinné. Pacienti preferují užívání venofarmak. Žilní onemocnění je chronické a zhoršuje se s věkem. Aby tedy užívání venofarmak zabránilo rozvoji onemocnění, mělo by být dlouhodobé a kontinuální,“ pokračuje MUDr. Jana Vojtíšková.
Pokud u vás nebylo zachyceno chronické žilní onemocnění včas, dříve či později bude nutný zákrok, jehož cílem bude uzavřít nebo odstranit poškozenou žílu. Vhodné jsou pro něj chladnější měsíce. Zatímco u metliček, tedy malých žilek, se jedná o kosmetický zákrok, v případě křečových žil je důvodem i zdraví. V dnešní době mají odborníci k dispozici moderní operační metody, díky kterým není nutný pobyt v nemocnici. Operační výkon probíhá ambulantně a několik hodin po něm mohou jít pacienti domů. I přes to ale zůstává pravdou, že zákrok je jednorázovým řešením, a pokud nezměníte životní styl a žilní zánět, který je podstatou vzniku křečových žil, nebude léčen dlouhodobě, pravděpodobně se křečové žíly objeví znovu.
Před zákrokem i po něm je důležité posílit žilní stěnu – úpravou životního stylu, kompresními pomůckami, popř. venofarmaky (léky na posílení žil). Pokud o zákroku uvažujete, je nyní nejvhodnější čas kontaktovat odborníka – chirurgickou ambulanci nebo přímo specializované pracoviště na žilní chirurgii.
Nespoléhejte se na to, že lékař udělá veškerou práci za vás. Nevracejte se po zákroku ke starým, špatným zvykům.
„Samozřejmě nejlépe je snažit se do stádia, kdy je nutno již operovat, vůbec nedostat. Ale často i dobře vedená konzervativní léčba k úplnému úspěchu nevede, a proto je na řadě invazívní řešení – ať už klasická chirurgie, nebo i moderní miniinvazívní operace pomocí laseru, radiofrekvence nebo žilního lepidla. I operace je však pouze součást dlouhodobé a celoživotní léčby. Nelze ji brát jako definitivní řešení – o své žíly je nutno se starat celoživotně,“ říká MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D. z Centra žilní chirurgie.
Mgr. Eva Kloučková
