Každý víme, že bychom se měli o své zdraví starat. A k tomu patří selfmonitoring – pravidelná sebekontrola v podobě měření stavu některých tělesných ukazatelů a orgánů.
Pojem selfmonitoring je obecně známý především diabetikům, kde je aplikován v podobě samostatného měření glukózy v krvi. Selfmonitoring představuje tak součást moderních preventivních i léčebných metod.
Význam a cíl selfmonitoringu
Cílem selfmonitoringu je, abychom sami dokázali určit a případně i zhodnotit vlastní zdravotní stav. A pokud je to možné, také ihned realizovali i nápravná opatření. Selfmonitoring má zejména tyto pozitivní výsledky.
- Pomáhá odhalit onemocnění v počáteční fázi.
- Zvyšuje pochopení základních léčebných opatření.
- Podporuje motivaci nemocných ke spolupráci.
- Umožňuje ihned cíleně upravit léčebný režim.
Co vše můžeme sledovat?
Selfmonitoring neznamená to, že si najednou povšimneme, že je nám například nevolno od žaludku. Naopak je to pravidelné měření a kontrola stavu zejména následujících veličin a skutečností.
- Hladina glukózy v krvi – lze měřit pomocí glukometru.
- EKG vyšetření – provádíme domácím elektrokardiografem.
- Krevní tlak – měříme pomocí tlakoměru.
- Samovyšetřením prsu u žen.
- Ketolátky a cukr v moči – lze využít měřící papírky Ketophan a Diaphan.
- Tělesná teplota – pomůže nám klasický či digitální teploměr.
Díky moderní počítačové technice můžeme dnes získaná data (EKG) poslat rovnou svému lékaři a zredukujeme tak některé, čistě „donáškové“ návštěvy v ordinaci.
Selfmonitoring nerovná se hypochondrie
Selfmonitoring je výborný a často nenahraditelný pomocník. Ale někdy to může být i zlý pán. Neměl by totiž vyústit v přehnanou úzkostlivost k projevům vlastního organizmu. Je dobré sledovat pravidelně základní metriky, ale člověk nesmí hned podléhat panice, pokud se nějaký ukazatel trochu vychýlí z normální hladiny.
