Játra se vyznačují velkou schopností regenerace, proto i většina jaterních onemocnění probíhá chronicky a zpravidla trvá delší dobu, než se objeví závažné komplikace. Mohlo by se zdát, že je to výhodou, nicméně tato skutečnost svádí k neochotě měnit svůj životní styl, protože se vlastně jakoby nic neděje.
Nutriční opatření se různí podle typu onemocnění jater, které může být velmi různorodé. Játra mohou být poškozena infekcí (hepatitidy, mononukleóza), nádory (nejčastěji se jedná o tzv. hepatocelulární karcinom), chemickými látkami či plísněmi, léky (např. paracetamolem), alkoholem a také nesprávným životním stylem.
Steatóza jater – koho nejvíce ohrožuje?
V dnešním příspěvku se zaměříme především na tzv. jaterní steatózu neboli ztučnění jater, kdy se skutečně tuk ukládá v jaterních buňkách. V odborné literatuře se setkáte s názvem nealkoholová jaterní nemoc (NAFLD; nonalcoholic fatty liver disease). Nealkoholová proto, že nemocný buď nepije alkohol vůbec, nebo jen relativně málo.
Funkce jater je ve fázi jaterní steatózy normální, pouze je snížena odolnost jater proti jinému poškození. Dalším stupněm postižení je přechod z poměrně nezávažné nealkoholové steatózy do stadia nealkoholové steatohepatitidy (NASH – nonalcoholic steatohepatitis), kdy je již přítomen zánět a dochází k přeměně tkáně ve vazivo. Odsud je pak jen krůček k jaterní cirhóze, popř. vzniku hepatocelulárního karcinomu.
Progrese jaterního onemocnění
Prevalence NAFLD ve světové populaci činí přibližně 30 % a dále se zvyšuje, což souvisí se zvyšujícím se výskytem inzulinové rezistence, obezity a diabetu mellitu 2. typu. Proto se steatóza jater považuje za jeden z projevů metabolického syndromu (tj. stav, kdy se u člověka vyskytuje několik konkrétních onemocnění či příznaků současně). Zároveň se však ukazuje, že steatóza jater je nezávislým rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárního onemocnění a že riziko mortality v důsledku kardiovaskulárního onemocnění je vyšší u těch z nich, kteří mají NASH ve srovnání s těmi, kteří mají jen prostou steatózu.
Důvody, proč u některých osob dojde k přesmyku z poměrně nezávažného ztučnění jater do zánětlivé fibrózy, nejsou zcela jasné. V posledních letech je však považována za významný rizikový faktor narušená střevní mikrobiota.
Základem léčby steatózy jater je úprava jídelníčku
Vzhledem k tomu, že ztučnění jater je primárně výsledkem pozitivní energetické bilance způsobené nadměrným energetickým příjmem a nedostatečným výdejem energie, spočívá i léčba v úpravě životního stylu.
Jako optimální se jeví středomořský styl stravování (nebo chcete-li středomořská dieta), pro který je typický vysoký příjem potravin rostlinného původu a s tím související příjem antioxidačně působících látek. Z dalších nutrientů působí příznivě vláknina, vyšší podíl mononenasycených mastných kyselin a n-3 mastných kyselin z ryb, vitamin A, C a E a polyfenoly. V rámci středomořské stravy je doporučováno omezit konzumaci masa a alkoholu.- Ve vztahu k pohybu je doporučováno věnovat se pohybovým aktivitám alespoň 200–300 minut týdně.
Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com; Diapharma.com (obr. Progrese onemocnění)
Zdroj informací: Abenavoli L, Boccuto L, Federico A, Dallio M, Loguercio C, Di Renzo L, De Lorenzo A. Diet and Non-Alcoholic Fatty Liver Disease: The Mediterranean Way. Int J Environ Res Public Health. 2019 Aug 21;16(17):3011.
Brodanová M. Výživa u jaterního onemocnění. Med. praxi 2011; 8(12): 552–554
Příbramská V, Trumpešová H. Nealkoholická steatohepatitida – součást metabolického syndromu. Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 193–195
Ehrmann J, Aiglová K, Vrzalová D, et al. Mimojaterní projevy NAFLD (non-alcoholic fatty liver disease, nealkoholové postižení jater při steatóze). Jde o příčinnou souvislost? Interní Med. 2017; 19(2): 72–77
PhDr. Karolína Hlavatá Ph.D.
