Doc. Ing. Jiří Brát, CSc.Světová zdravotnická organizace operuje celosvětově v 6 regionech, přičemž region Evropa je podle statistik nejvíce postižen rozvojem neinfekčních onemocnění hromadného výskytu. Nezdravá strava je zodpovědná za jejich rozvoj. Na druhou stranu existuje spousta důkazů, že středomořská strava je spojena s nižším výskytem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu, metabolického syndromu, obezity, rakoviny a poruch funkčnosti mozku.
Středomořská a skandinávská výživová doporučení fungují. Dodržujeme je?
Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) aktivně propagují od roku 1992 koncept výživových doporučení na bázi potravin. Tento přístup je jednodušší pro spotřebitele, protože dává návod, které potraviny jako celek zařazovat do stravy přednostně a které naopak omezovat.
- Stravu charakterizuje vysoký příjem potravin rostlinného původu (ovoce, zeleniny, ořechů a obilovin) a olivového oleje, umírněná konzumace ryb a drůbeže, nižší příjem mléčných výrobků (konzumovány jsou hlavně jogurty a sýry), masa jatečných zvířat, masných výrobků a sladkostí a umírněná konzumace vína, které se pije převážně k jídlu.
Skladba stravy podle skandinávských doporučení má podobné charakteristiky.
- Je bohatá na zeleninu včetně listové, čerstvý hrášek a fazole, zelí, cibuli, kořenovou zeleninu, rajčata, papriky, avokádo, olivy, luštěniny, ovoce, ořechy a semena, celozrnné potraviny, ryby a mořské plody, rostlinné oleje a roztíratelné tuky vyrobené z olejů řepkového, lněného a olivového a nízkotučné mléčné produkty.
I zde existuje spousta důkazů o zdravotní prospěšnosti této stravy.
Světová zdravotnická organizace sledovala, jak jsou zásady obou těchto vzorových diet uplatňovány v evropských zemích. Výsledkem výzkumu bylo, že 13 zemí v Evropě (Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Kypr, Malta, Makedonie, Norsko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Turecko) má postavena výživová doporučení na principech středomořské a skandinávské skladbě stravy.
Zdroj: Shutterstock
Nicméně ze zjištění WHO dále vyplývá, že výživová doporučení nejsou vždy zařazena do národních podpůrných programů a chybí vyhodnocování účinnosti z pohledu vlivu na neinfekční onemocnění hromadného výskytu.
WHO proto navrhuje věnovat větší pozornost vědeckým důkazům o účincích středomořské a skandinávské stravy na zdraví, formulovat výživovou politiku státu, sledovat a vyhodnocovat vliv stravovacích návyků na zdraví obyvatel, těsněji spolupracovat na mezinárodní úrovni a sdílet zkušenosti mezi jednotlivými státy i na národní úrovni.
Prevence neinfekčních onemocnění je rovněž součástí cílů udržitelného rozvoje, které formulovala Organizace spojených národů.
Zdroje:Foodnavigator.com, WHO
Mohlo by vás také zajímat:
