Kdo by v období nachlazení a chřipek netoužil posílit obranyschopnost těla. Když rodina a kolegové smrkají a kašlou, snažíme se „přežít“. Jak nemoc nechytit? Důležité je pestrá vyvážená strava, dostatek pohybu – pozor na extrémy, ať se neoslabíte, nedáte virům a bakteriím šanci –, dostatek spánku – sedm až osm hodin denně. Řada z nás také běží do lékárny a chce tabletky na posílení imunity. Ten, kdo přemýšlí o jídle, může za ně ušetřit.
Většina volně prodejných preparátů na posílení imunity obsahuje takzvané betaglukany. „Jde o polysacharidy, které mají schopnost podporovat správnou funkci imunitního systému – zvyšovat celkovou obranyschopnost organismu,“ vysvětluje nutriční terapeutka Zuzana Douchová s tím, že působí protivirově i antibakteriálně. Studie jim dokonce připisují určité protinádorové účinky.
Jak betaglukany zvyšují výkonnost imunitního systému? „Působí jako antigeny, vyvolávají imunitní reakci. Tou je například stimulace makrofágů, které jsou jednoduše řečeno vojáky imunitního systému v první linii, mají za úkol ničit mikroorganismy – tedy i viry a bakterie způsobující nemoci projevující se rýmou, kašlem, teplotou... Dále působí na zánětlivé procesy v těle, hojení ran a tak dále,“ vysvětluje Zuzana Douchová.
Účinky betaglukanů potvrdily desítky studií, farmaceutické firmy chtějí vydělat a tak nabízejí řadu potravních doplňků, které je obsahují.
Je-li člověk znalý a radu lékařů a nutričních specialistů, že je důležitá pestrost jídelníčku, nepovažuje za frázi, může ušetřit. „Betaglukany najdeme například v ovsu, ječmeni, některých houbách – hlívě ústřičné, šitake, outlovce, lesklokorce, kvasinkách,“ popisuje Zuzana Douchová a hned přidává první radu: „Moderní zpracování mouky vede k odstranění obalových vrstev zrna, ty obsahují vlákninu, kde se betaglukany nachází. Proto je vhodné kupovat celozrnné pečivo. A snídaně, kdy si dáme ovesné vločky a jogurt či kaši z vloček, není jen pro dietáře,“ míní nutriční terapeutka Zuzana Douchová.
Schválně, kdy jste naposledy jedli ječné kroupy? Ty přitom bývaly součástí jídelníčku našich předků obvykle v zimě, stačí si vzpomenou na Vánoce a kubu. Dávaly se do zabíjačkových specialit, a zabíjelo se v zimě. A co takové rčení: „Hrách a kroupy, to je hloupý“. Proč se říkalo? „No protože kroupy a luštěniny byly opravdu jedním ze stavebních kamenů jídelníčku. U ječmene je navíc zajímavé, že betaglukany jsou obsaženy v celém jeho zrnu. U ostatních obilovin to je především v již uvedených obalových vrstvách, které se při výrobě bílé mouky odstraňují,“ říká Zuzana Douchová.
Mnozí si také jistě vzpomenou na vůni, pro někoho nelibou, která se linula z kuchyně v mateřské školce či škole, když byly na jídelníčku drožďové knedlíčky či drožďová pomazánka. V kvasinkách, tedy droždí i kvásku, betaglukany opět najdeme.
Reishi, shiitake, maitake, cordyceps, jidášovo ucho, hlíva ústřičná... V Česku je nejznámější posledně jmenovaná, názvy ostatních jsou poněkud tajemné, případně víme, že existují, jen díky asijské kuchyni. Tyto „léčivé“ houby velmi často používají právě zejména Číňané a Japonci, kteří jejich účinek ověřují ve své medicíně už tisíce let. Od nich používání okoukaly opět výrobci potravních doplňků a v lékárně si tak můžete koupit hlívu a další v kapslích. Proč ale polykat pilule, když si na těchto houbách lze pochutnat... Jsme opět u pestré stravy.
V žádném případě ale nelze volit postup: mám zdravotní problém, jdu se „léčit“ houbami. „Vždy bychom měli myslet na pravidlo, že náš jídelníček má být pestrý celoročně, celoživotně. Patří do něj i tyto druhy hub. Měli bychom látek, které nám poskytují houby, obilniny, kvasinky a tak dále, využívat pravidelně,“ říká Zuzana Douchová.
Studie prokázaly, že betaglukany mají vliv nejen na posílení imunity v zimním období, kdy je sezóna viróz a chřipek. Pomáhají mírnit i projevy pylové alergie, podílejí se na snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi... Je tedy pestrost stravy frází?
