O zdraví 19. 2. 2020 | Veronika Vágnerová

Vitamin D má velký vliv na zdraví. V zimě ho ale máme všichni málo

Nedostatek slunečního svitu v zimě může kromě špatné nálady způsobovat i různé zdravotní potíže. S přirozeným úbytkem denního světla se do těla nedostává adekvátní množství vitaminu D, který je spolu s vitaminem K2 nezbytný pro efektivní vstřebávání a ukládání vápníku.

Vitamín D naší populaci chybí. U něj pestrá strava nestačí a je vhodné ho doplňovat i potravinovými doplňky
Stock Photos: Evan Lorne /Shutterstock.com

Vitamin D má široké spektrum vlivu

Má výrazný vliv i na imunitní systém, na neuro-svalové funkce a také je mu přisuzovaná schopnost chránit organismus před infekcemi i před prochladnutím a chřipkou.

  • Vitamin D si z 90 % vytváříme z letních paprsků, záleží ovšem na správné vlnové délce a úhlu dopadu. Zbývajících 10 % získáváme stravou. Zimní slunce, jakkoliv je příjemné se mu vystavit, s přísunem vitaminu D nepomůže. Proto trpí většina lidí jeho nedostatkem.

Hlavní úlohou vitaminu D je udržovat optimální hladinu vápníku a fosforu v krvi, což je nezbytné pro vývoj a růst kostí v dětství, i pro jejich obnovu v dospělosti a stáří. Nízká hladina vápníku v krvi způsobuje, že si ho organismus začne brát z kostí a následkem toho dochází k jejich „řídnutí“ – čili osteoporóze.

„Vitamin D se společně s vitaminem K2 podílí na efektivním vstřebávání a ukládání vápníku do kostí a zubů, který se jinak může ukládat v cévních stěnách a měkkých tkáních a výrazně zvyšovat riziko aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob,“ vysvětluje MUDr. Jana Čepová, primářka Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie FN Motol a dodává, že déčko má zároveň pozitivní vliv na imunitu, kterou je obzvlášť v zimních měsících třeba posilovat. Podílí se také na regulaci krevního tlaku, na růstu krevních, svalových a kožních buněk. Při dostatečných dávkách zlepšuje prognózy chorob a často působí i preventivně.

Jenom správná strava nestačí

lososZdrojem je jen velmi málo potravin a podle nejnovějších informací a výzkumů, lze stravou přijmout pouze 10 % vitaminu D.

Denní dávka pro dospělého člověka by se měla pohybovat kolem 800 mezinárodních jednotek IU (20 μg).

  • To odpovídá přibližně 200 g filetu lososa, tuňáka či úhoře žijících volně v moři nebo 1 čajové lžičce oleje z tresky. Z tuzemských ryb by to bylo například 1 kg štiky. Stravovat se takto denně není příliš reálné.
  • Zajímavost: Víte, že světlovlasí lidé daleko snadněji vstřebávají ze sluníčka vitamin D, než lidé typově tmavší? Jeho přísun omezuje i smog a stáří kůže. Hladinu D si můžete nechat změřit u lékaře.

Déčko dodává letní slunce kolem poledne

Zdravý organismus potřebuje i jiné vitaminy a minerály v kombinaci s vyváženým přísunem makroživin a energetickým příjmem než je jen vitamin D. Například již zmíněný vitamin K2 je nepostradatelný, aby mohlo tělo správně fungovat.

  • Hlavním zdrojem déčka proto zůstává pro většinu populace sluneční záření v jarních a letních měsícíh během nichž může vzniknout až 1 200 μg vitaminu D (1 μg = 40 IU). Ideální doba pobytu se udává od 10 do 14 hodin, kdy většina lidí naopak utíká do stínu.

„Velmi krátká doba společně s dalšími faktory způsobuje, že většina populace všech věkových skupin trpí jeho nedostatkem,“ upozorňuje primářka MUDr. Jana Čepová.

Mohou pomoci vhodné doplňky stravy

doplňky stravyDosáhnout správné hladiny vitaminů D a K2 pouze stravou a pobytem na slunci je v našich podmínkách velice obtížné, od října do dubna prakticky nemožné. Pestrou stravu je vhodné doplnit vhodnými doplňky stravy.

 

 



Mohlo by vás také zajímat: