O zdraví 2. 3. 2020
| Doc. Ing. Jiří Brát, CSc.
Výsledky některých studií poukazují na příznivý vliv přerušovaného půstu na metabolismus a i na snížení projevů některých onemocnění. Přerušované hladovění, někdy nazývané přerušovaným půstem, je založeno na střídání normálního příjmu potravin s hodinami půstu v průběhu dne. Tato metoda je vhodná pro řešení obezity, ale i některých dalších onemocnění.
Zdroj energie během půstu
- Glukóza a mastné kyseliny jsou hlavním zdrojem energie pro buňky. Po jídle je glukóza využívána jako zdroj energie a tuk je ukládán v tukové tkáni ve formě triacylglycerolů.
Během období půstu se triacylglyceroly rozkládají na mastné kyseliny a glycerol, které se využívají jako zdroj energie. Játra přeměňují mastné kyseliny na ketolátky, které během půstu poskytují energii mnoha tkáním, zejména mozeku. Během příjmu potravin jsou hladiny ketolátek v krvi nízké a u lidí stoupají během 8 až 12 hodin po nástupu půstu.
Během dne až 18 hodin bez stravy
Přerušované hladovění nevyžaduje změnu ve výběru potravin nebo složení stravy, místo toho omezuje příjem potravy v čase. Příjem potravin může být omezen v rámci jednoho dne. Obvykle se jedná o půst trvající 12 až 18 hodin. Člověk má přirozený půst v době spánku. Jedná se tedy o prodloužení doby během 24 hodin, kdy není přijímána potrava.
- Nejčastěji používaná varianta je 16/8, kdy se příjem potravy soustředí do časového okna 8 hodin a doba 16 hodin je bez příjmu energie.
- Vynechat lze např. snídani, začít obědem ve 12:00 a skončit večeří v 20:00.
- Nebo si dát pozdější snídani a mít časnou večeři jako poslední denní zdroje energie.
- Další variantou je celodenní omezení příjmu potravy, které může být aplikováno na i několik dnů v týdnu.
Půst může být celý den nebo v některých dnech v týdnu může být celkově výrazně omezen příjem energie. Např. systém 5/2 uvažuje s normálním stravováním 5 dní v týdnu, 2 dni je příjem energie výrazně omezen na 500-700 kcal. Pro srovnání 2000 kcal je běžně doporučovaný denní příjem pro osoby se střední fyzickou zátěží.
Výsledky studií ukazují na širší vliv na zdraví
Jak naznačují některé výsledky studií, přerušované hladovění nepůsobí jen na úbytek tělesné hmotnosti, může docházet v různých směrech i ke zlepšení metabolismu.
Například muži s prediabetem, kteří dostávali stravu během časového úseku 6 hodin denně v období 5 týdnů, měli nižší hladiny inzulínu v krvi, lepší citlivost na inzulín, jakož i výrazně nižší krevní tlak oproti kontrolní skupině, která konzumovala stravu rozloženou do 12 hodin denně. Skupina konzumující stravu během 6 hodin vykazovala rovněž sníženou chuť k jídlu.
Studie M. Mattsona 2019
Časopis The New England Journal of Medicine publikoval koncem roku 2019 přehledovou studii věnovanou přerušenému hladovění. Podle spoluautora přehledového článku M. Mattsona studie na zvířatech i lidech ukazují, že přerušovaný půst má široké přínosy pro mnoho zdravotních stavů.
- Příkladem je obezita, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, rakovina a neurologické poruchy.
- Pacienti s roztroušenou sklerózou, kteří aplikovali režimy s přerušovaným půstem, zlepšili příznaky onemocnění za dva měsíce.
- Přerušované hladovění může být prospěšné i pro osoby trpící revmatoidní artritidou.
Zvýšení délky života testovaných zvířat
Testy na zvířatech ukazují, že přerušovaný půst zlepšuje zdraví po celou dobu života. Např. v jedné studii se zvýšila i průměrná délka života krys o 80 %. Klinické studie u lidí většinou zahrnují krátkodobé intervence trvající několik měsíců. Jedna studie trvající rok výrazný prospěch přerušovaného hladovění na změny metabolismu (kromě ztráty hmotnosti) neprokázala.
Pozor na extrém
Přerušované hladovění může být pro někoho cesta, jak se zbavit přebytečných kil. Pokud je však konzumována pestrá vyvážená strava s vyrovnaným příjmem a výdejem energie doprovázená dostatkem pohybu, nejsou třeba žádné diety ani držení půstu. Extrémní držení půstu může mít i negativní dopady na zdraví.