- Rozlišujeme tzv. monosacharidy, kam řadíme glukózu a fruktózu. Ty se nacházejí převážně v ovoci, zelenině, víně, vaječném bílku a medu.
- Oligosacharidy se skládají ze 2 až 10 cukerných jednotek a sem řadíme: sacharózu, známou jako klasický řepný či třtinový cukr, laktózu vyskytující se v mléce a maltózu v obilninách.
- Třetí kategorií jsou polysacharidy, které jsou tvořeny až stovkami cukerných jednotek a tvoří je vstřebatelné sacharidy, které jsou postupně štěpeny na jednodušší oligo- či monosacharidy a jsou využívány jako zdroj energie.
Nevstřebatelné polysacharidy známe jako vlákninu - ta je důležitá pro střevní mikroflóru, pomáhá s vyprazdňováním, působí jako prevence proti kolorektálnímu karcinomu a podporuje pocit sytosti.
Komplexní sacharidy do redukčního jídelníčku patří
Jak již bylo řečeno sacharidy jsou významným zdrojem energie a jejich příjem by neměl být zásadně redukován.
- Denní doporučený příjem sacharidů by měl tvořit 60% z celkového energetického příjmu.
Dokonce i v případě obézních pacientů se doporučuje pouze restrikce na 50% celkového energetického příjmu. Úprava jídelníčku by se měla vždy provádět podle toho, jaký máme cíl.
Pokud trpíme nadváhou či obezitou a od rána do večera se ládujeme sladkostmi, k obědu sníme běžně 6 knedlíků, snídani a večeři si nedovedeme představit bez 2 silných krajíců chleba, je jistě na místě množství sacharidů zredukovat.
- Nemá ovšem smysl ze dne na den zcela vynechat veškeré pečivo a přílohy s vidinou rychle shozených kil.
Jistě, může se nám takto podařit zredukovat potřebné kilogramy, ale dřív nebo později nám sacharidy v jídelníčku budou chybět, my budeme pociťovat energetický deficit a pravděpodobně nás doženou chutě. Tudíž takový extrémní způsob restrikce vezme brzy za své a my se po několika dnech, týdnech či měsících odříkání pustíme do sladkostí, pečiva a příloh s o to větším apetitem. Pracně shozené kilogramy půjdou rychle nahoru a my se budeme cítit frustrovaní.
Jednoduché sacharidy nebo-li cukry
Je důležité rozlišovat druhy sacharidů. V jídelníčku by měly převažovat polysacharidy z celozrnných obilovin a pečiva. Ty nám společně se zeleninou zajištují příjem tolik potřebné vlákniny. Té bychom měli denně přijmout 30 g.
Něco jiného jsou ovšem přidané cukry, které konzumujeme ve stále větším množství i v potravinách, kde bychom je nečekali. Omezování příjmu jednoduchých cukrů, obzvláště těch přidaných, je vhodné i v případě, kdy hubnutí neřešíme.
- Pokud se snažíme nějaké kilogramy shodit, určitě je vhodné omezit především všechny možné cukrovinky, slazené nápoje, ochucené mléčné výrobky, zpracované potraviny typu kečupy, omáčky a podobně.
Jedná se většinou o nutričně chudé potraviny, které tělu kromě vysoké energetické hodnoty nepřináší nic užitečného. Často jsou v kombinaci s tuky (polevy, oplatky, dorty apod.) a jejich energetická hodnota je příliš vysoká. Vysoký glykemický index těchto potravin způsobuje to, že po konzumaci máme brzy hlad, který nás nutí sáhnout po dalším kousku sušenky či zákusku.
Vhodnějšími zdroji jednoduchých cukrů jsou ty, které je obsahují přirozeně, a to: ovoce, neochucené mléčné výrobky, některé druhy zeleniny. Kromě jednoduchých cukrů tak přijímáme vlákninu, vitamíny, bílkoviny a minerální látky.
Hubne ten, kdo dosáhne energetického deficitu
K redukci hmotnosti potřebujeme dosáhnout negativní energetické bilance. To znamená přijmout méně energie, než jí vydáme. Ke zdravému hubnutí a vyhnutí se rizika jojo efektu je tak vhodné zachovat trojpoměr bílkovin, tuků a sacharidů. To, že vyškrtneme veškeré sacharidy z jídelníčku, ještě nemusí znamenat, že budeme hubnout.