Nutrigenetika i nutrigenomika patří mezi rychle se rozvíjející obory s velkým významem pro budoucnost. Vždyť celé 2/3 onemocnění jsou ovlivněny dietními faktory!
Nutrigenetika by tedy mohla podat odpovědi na otázky, proč například dvojčata vyrůstající ve stejném prostředí, se stejnou skladbou stravy mají odlišnou tělesnou hmotnost nebo proč některé rasy vykazují zvýšenou vnímavost například ke vzniku cukrovky.
Nutrigenomika se zabývá vlivem složek stravy na naše geny. Strava a její složky totiž mohou ovlivňovat expresi genu (poznámka: exprese znamená, že genetická informace uložená v určitém genu se projeví nějakou vlastností nebo funkcí) a tím i vznik celé řady onemocnění.
Ideálem budoucnosti je poznat genetickou výbavu jedince a na základě toho vytipovat, které složky stravy nebo faktory životního stylu mohou být pro daného člověka rizikové. Na základě této znalosti pak bude možné stanovit optimální stravovací režim s cílem zabránit vzniku nemocí, především tzv. civilizačních.
Prvním obdobím, které je z hlediska metabolického programování klíčové, je těhotenství. Již v období těhotenství a raného dětství může tedy dojít k „naprogramování“ dítěte směrem ke zdraví nebo směrem ke zvýšenému riziku nemocí (například obezitou, vysokým tlakem, cukrovkou) v dospělosti.
Mezi významné složky, které mohou vést k aktivaci nebo naopak potlačení některé informace v genech, patří kyselina listová, vitamin B12 nebo třeba riboflavin.
To je také jeden z důvodů, proč je kladen takový důraz na kvalitu stravy nastávajících maminek – důležité je nejíst za dva, ale dvakrát tak dobře.
Buducnost nám tedy možná přinese možnost nechat si vytvořit jídelníček šitý ne na tělo, ale přímo na náš genotyp.
PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
