Ženy jsou z Venuše a muži z Marsu. Rozdíly nejsou patrné jen ve fyzických a psychologických rysech, ale dokonce i v hubnutí! Proč? Zatímco ženy často drží diety - muži hubnou snadněji. Muži přibírají na břiše - ženy v bocích. Velký rozdíl je v bazálním energetickém výdeji, proto to mají muži snazší.
Ve vyspělých zemích rozhodně není palčivým problémem hlad, spíše naopak – nadbytek a snadná dostupnost potravy spojená s nízkou pohybovou aktivitou jsou tomu příčinou. Technické vymoženosti sice usnadňují každodenní život, ale také ukrajují z pomyslného krajíce pohybu.
Svou úlohu v nárůstu obezity sehrává i fakt, že především silně obézní lidé si vybírají za partnery stejně obézní protějšky, což znamená i přenos obezitogenních genů na jejich potomky. Ti pak mají více než 80 % pravděpodobnost, že budou také obézní.
Vyšší prevalence obezity u žen vede k předpokladu, že sklon k přibírání na váze je do značné míry zapříčiněn nižším klidovým energetickým metabolismem (RMR; Resting Metabolic Rate) v porovnání s mužskou populací. Klidový energetický metabolismus představuje největší složku celkového energetického výdeje. Je známé, že jeho výše sehrává významnou úlohu v regulaci energetické bilance, především nízký RMR je rizikový pro vzestup tělesné hmotnosti.
Neplatí to samozřejmě úplně beze zbytku, nicméně většinou mají muži štíhlé boky a hýždě, zatímco ženy s těmito partiemi zápolí. Hromadění tuku v oblasti hýždí a stehen je označováno jako gynoidní, nebo také ženský typ obezity. Tuk má sloužit jako zásobárna energie v období těhotenství a následného kojení, není nijak metabolicky aktivní, a tedy ani zdraví nebezpečný.
Opakem je androidní nebo také mužský či abdominální typ obezity, kdy se tuk hromadí v oblasti břicha a je spojen s řadou zdravotních komplikací, jako je například cukrovka nebo onemocnění srdce a cév. Pokud se u žen ukládá přednostně tuk v oblasti břicha, je to z valné části dáno genetikou (genetické faktory ovlivňují množství nitrobřišního tuku až z 50 %), nevhodnými stravovacími zvyklostmi nebo stresem.
Důvody, proč dodržují dietu muži a co k tomu vede ženy, jsou značně odlišné. U žen je hnací silou touha líbit se, plný šatník pěkného, leč nepadnoucího oblečení nebo jen podrobení se prostému diktátu (nebo spíše dogmatu) současnosti – jen ten, kdo je štíhlý, může být i úspěšný. Muži to mají mnohem lehčí – ti si připadají přitažliví prakticky neustále a na změnu životního stylu přistoupí teprve v okamžiku, kdy jim o něco jde. Zpravidla o zdraví.
Že ženy rády experimentují s dietami, je známá věc. Udává se, že více než 90 % žen některou z diet vyzkoušelo. Opakované, jednostranné, a především na bílkoviny chudé diety vedou k úbytku aktivní svalové hmoty, a tedy i ke zpomalení klidového energetického metabolismu. Takové diety sice vedou zpravidla k rychlému úbytku hmotnosti, ale bývají následovány jo-jo efektem. Každá další dieta vyžaduje větší úsilí a omezení energetického příjmu. Výsledkem je, že se vlastně „prohubnete“ k obezitě. Jak již bylo zmíněno, naproti tomu muži se většinou dietami netrápí a přistoupí k nim až v okamžiku, kdy jim jde o zdraví. Pak si však zpravidla nechají ochotně poradit od odborníků nebo si vyhledají odpovídající doporučení a těch se drží.
Pozitivní přínosy pohybu jsou všeobecně známé, pohyb je tím nejpřirozenějším antidepresivem a celkově působí blahodárně na celý organismus. Ve vztahu k hubnutí zajišťuje, že neztrácíte tolik potřebnou aktivní svalovou hmotu, a tedy nedochází ani k nechtěnému zpomalení klidového metabolismu. Samozřejmě je zapotřebí svaly živit, což v praxi znamená nezapomínat na dostatečný příjem bílkovin.
MUDr. Petr Hlavatý Ph.D.
