Melasa je v podstatě šťáva, hustý tmavě hnědý, až černý sirup, který vzniká vylisováním cukrové třtiny či řepy. Sladká šťáva se pak vařením koncentruje, rafinovaný cukr postupně krystalizuje a odstřeďováním se odstraňuje. Tím se snižuje podíl cukru v melase, ale naopak v ní v koncentrované podobě zůstávají všechny cenné látky. Melasa je ale stále dost sladká, aby mohla být běžnou a mnohem zdravější alternativou kuchyňských sladidel.
Jako sladidlo
Oproti ostatním sladidlům obsahuje melasa méně kalorií, jen 2/3 oproti medu a 1/2 oproti cukru. Cukr tvoří přibližně 20 % melasy, ale jedná se převážně o glukózu a fruktózu. Navíc melasa obsahuje asi 3 % bílkovin.
Sirup z vitamínů a minerálních látek
Na melase je nejvíce cenná její vitamínovo-minerálová nálož. Co všechno tato hustá tekutina skrývá?
- Minerální látky jako vápník, fosfor, železo, hořčík, draslík, sodík, zinek, měď, chrom
- Vitamíny B1, B2, B6, C, kyselinu pantoténovou a kyselinu listovou
- Nenasycené mastné kyseliny – kyselinu linolovou, kyselinu linolenovou a kyselinu olejovou
- Stopové prvky
Právě vysoký obsah minerálních látek řadí melasu mezi jeden z nebohatších rostlinných zdrojů železa. Pokud dbáte na zdravý životní styl a vyváženou stravu, měli byste melase určitě věnovat náležitou pozornost.
Melasa jako lék
Díky svému výživovému bohatství se melasa stala již dávno součástí přírodní medicíny a své uplatnění nalezla také mezi moderními medicínskými prostředky. Je doporučována zejména při anémii, revmatických poruchách, zácpě nebo nespavosti. Například na zácpu výtečně zabírá pít nalačno vlažný melasový nápoj, který je tvořen 1 čajovou lžičkou melasy zalitou 2 dcl horké vody.
Jako lék i prevence se doporučuje konzumace 1–3 lžiček melasy denně samostatně nebo rozpuštěných ve vodě.
Melasa se používá také zevně při ekzémech nebo lupénce. Pozitivní efekt melasy můžeme snadno využít i při každodenním ošetření pleti. Stačí si do denního krému přimíchat 1 lžičku melasy anebo si můžete připravit čistou melasovou masku, kterou nechte na pleti působit 25 minut a pak dobře opláchněte.
Názor odborníka
"Již desetiletí je u nás doporučováno snížit příjem tzv. přidaného cukru, tj. cukru, který je přidán do potravin, nápojů a pokrmů. Jeho spotřeba však stále překračuje téměř dvojnásobně tolerované množství a je jednou z příčin obezity a dalších onemocnění. Na trhu se objevují nová sladidla, zejména různé sirupy z exotických rostlin, kterým výrobci přisuzují někdy až zázračné účinky. Tyto informace jsou zavádějící a jejich používání spotřebu cukru nesníží. Jediným účinným receptem je vybírat si potravinářské výroby a nápoje s nižším obsahem cukru a méně sladit. Proto bychom měli sledovat údaje na obalech potravin, konkrétně údaj sacharidy, z toho cukry, kde hodnota uvedená u cukrů nám řekne, kolik cukrů výrobek obsahuje. Podle legislativy se mezi cukry řadí fruktóza (cukr ovocný), dextróza (glukóza, cukr hroznový), maltóza (cukr sladový), sacharóza (cukr řepný nebo třtinový) a laktóza (cukr mléčný). Pokud je hodnota vysoká, neměli bychom konzumovat této potraviny velké množství. Tolerované množství cukru je pro průměrného spotřebitele 50 g za den." Prof. Jana Dostálová, CSc.