Pozitivní vliv sacharidů na mozek a náladu

Serotonin „hormon štěstí“

Konzumace sacharidů, zejména těch s vyšším glykemickým indexem, pomáhá zvýšit hladinu serotoninu, což je neurotransmiter často nazývaný „hormon štěstí“. Když jíme sacharidy, hladina cukru v krvi stoupá, což vede k uvolnění inzulinu. Inzulin pomáhá přenášet aminokyseliny z krve do svalů, přičemž tryptofan, aminokyselina potřebná k produkci serotoninu, má volný průchod do mozku. To vysvětluje, proč se po konzumaci sacharidů často cítíme klidnější a spokojenější.

Stabilní hladina serotoninu spojená s konzumací sacharidů může pomoci zmírnit pocity stresu a úzkosti. Vyvážená strava s dostatkem kvalitních sacharidů přispívá k lepší regulaci stresového hormonu kortizolu, což podporuje lepší zvládání stresových situací.

Podpora energie a psychické stability

Mozek využívá glukózu jako hlavní zdroj energie. Když je hladina cukru v krvi stabilní, dokáže mozek efektivně pracovat, a to se odráží na naší pozornosti, rychlosti reakcí a schopnosti soustředění.

Komplexní sacharidy, jako jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, ovoce a zelenina, se tráví pomaleji než jednoduché cukry, což zajišťuje stabilní uvolňování energie. Díky tomu pomáhají udržovat rovnoměrnou hladinu cukru v krvi a vyrovnanou náladu.

Negativní vliv sacharidů na mozek a náladu

Výkyvy nálady a prudké změny hladiny cukru

Jednoduché sacharidy, jako sladkosti a slazené nápoje, způsobují prudký vzestup hladiny cukru v krvi. Následkem toho tělo uvolní inzulin, který cukr rychle sníží, což vede k poklesu energie a nálady. Tento propad hladiny cukru může způsobit únavu, podrážděnost a často i pocity úzkosti. Také se ukazuje, že vysoká hladina cukru v krvi může oslabit schopnost organismu odolávat stresu, což má negativní dopad na celkovou psychickou pohodu. Opakované kolísání hladiny cukru může vést ke zvyku sahat po sladkostech jako rychlém řešení, což zatěžuje tělo i mysl.

Dlouhodobé riziko pro mozkové funkce

Častá konzumace jednoduchých cukrů je spojována s chronickými záněty v těle, včetně mozku. Výzkumy naznačují, že vysoký příjem cukru může zvyšovat riziko neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, a zhoršovat paměť i schopnost učení. Mozek je citlivý na negativní účinky přebytku cukru, což může zapříčinit dlouhodobé poškození.

Riziko závislosti na cukru

Cukr stimuluje produkci dopaminu, neurotransmiteru spojeného s pocitem odměny. Opakované uvolňování dopaminu v reakci na konzumaci cukru může mít za následek návyk podobný závislosti. Při snaze omezit příjem cukru poté dochází k náladovosti, podrážděnosti a horšímu sebeovládání.

Jak minimalizovat negativní účinky a využít pozitiva sacharidů

• Upřednostněte komplexní sacharidy: Celozrnné produkty, luštěniny, ovoce a zelenina se tráví pomaleji, což pomáhá udržet stabilní hladinu cukru v krvi.
• Kombinujte sacharidy s bílkovinami a tuky: Tato kombinace zajišťuje rovnoměrné uvolňování glukózy a podporuje stabilní náladu.
• Konzumujte sacharidy pravidelně: Pravidelné stravování pomáhá předcházet velkým výkyvům hladiny cukru, čímž se zlepšuje energie i nálada.
• Dbejte na dostatek vlákniny: Vláknina stabilizuje hladinu cukru a podporuje zdravé trávení.

Správná volba sacharidů může významně přispět k dobré náladě, mentální výkonnosti i celkovému zdraví mozku. Vyvážený přístup ke konzumaci sacharidů je proto klíčem k tomu, jak si užít jejich pozitivní účinky, aniž by ty negativní ovlivnily naše mentální a fyzické zdraví.

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroj informací:
Kasper, H. – Výživa v medicíně a dietetika
Svačina, Š. – Poruchy metabolismu a výživy
Zlatohlávek, L. – Klinická dietologie a výživa
Noble, E. E., et al. (2013). Western diet and the brain: A review of experimental studies on neurocognitive impairments.
Perrin, A. – Sugar May Be Stealing Your Happiness.
Spagnuolo, C., et al. – Neuroinflammation and Alzheimer's disease: mechanisms and therapeutic strategies.