Vyvážené a zdravé stravování je v těhotenství základ. Rada „jíst v těhotenství za dva“ opravdu není tím, čím by se měla žena řídit. V prvním trimestru těhotenství není potřeba navyšovat energetický příjem, ale nastávající maminka by se o to více měla zaměřit na to, co jí, aby zajistila sobě i svému potomkovi zdraví, vyhnula se rizikům a komplikacím před, při i po porodu a prožila co nejklidnější a nejpohodovější těhotenství. Které důležité živiny by tedy žena v prvních třech měsících těhotenství měla svému tělu v potřebném množství dodávat?

Kyselina listová proti vývojovým vadám

Kyselina listová je jedním z vitamínů skupiny B, konkrétně jde o vitamín B9, a je důležitá pro každou buňku v našem těle. Klíčovou roli hraje rovněž v těhotenství – je nezbytná pro správný růst plodu, normální krvetvorbu, funkci imunitního systému a vývoj nervové soustavy miminka. Zároveň snižuje riziko vývojových vad, zejména takzvaných defektů neurální trubice (mj. rozštěp páteře). Dostatečný příjem kyseliny listové je současně prevencí předčasného porodu nebo potratu.

„Zvýšit příjem kyseliny listové ženám doporučujeme už několik měsíců před plánovaným otěhotněním. A přestože nejdůležitější je její konzumace v prvních třech měsících těhotenství, není důvod nedoplňovat ji i po zbytek těhotenství,“ doporučuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D. z reprodukční kliniky Repromeda.

Podle některých studií může zvýšený příjem kyseliny listové i ve druhém a třetím trimestru pozitivně ovlivnit neurokognitivní vývoj dítěte.

• V prvním trimestru je doporučováno ca 600 μg kyseliny listové denně, poté kolem 400 μg.

Pro dostatek kyseliny listové je vhodné obohatit jídelníček o listovou zeleninu (hlávkové saláty, špenát), zelenou zeleninu (brokolice, kapusta, růžičkovou kapustu, chřest), luštěniny (cizrna, čočka, fazole, hrách), celozrnné obiloviny (zejména obilné klíčky) či ořechy (para, pistácie, vlašské ořechy). Najdeme ji i v některém ovoci (pomeranče, mango, banány, třešně). Pro dostatečné množství je možné kyselinu listovou tělu dodávat i formou doplňků stravy.

Jód pro vývoj mozku a inteligenci

Zatímco kyselina listová je pro těhotné ženy nejdůležitějším vitamínem, jódu patří titul nejdůležitějšího minerálu. Jeho nedostatek se může promítnout do onemocnění štítné žlázy, přičemž neléčené může být také jednou z příčin nemožnosti otěhotnět. Jód je nezbytný také pro vývoj štítné žlázy dítěte (ta začíná produkovat hormony od 12. – 14. týdne těhotenství) a nervové soustavy včetně mozku. Ovlivnit může i jeho inteligenci - několik studií si například povšimlo souvislosti mezi byť i mírným deficitem jódu u žen v těhotenství a nižším skóre verbální inteligence u jejich potomků ve školním věku. Nedostatečný přísun jódu může způsobit i potrat a nese s sebou riziko vzniku vývojových vad a poškození mozku. Hrozí také nízká porodní váha novorozence, která může znamenat další komplikace.

• Optimální příjem jodu by se tedy měl pohybovat u těhotných a kojících žen pohybovat kolem 250 μg za den.

Jód najdeme v mořských rybách, plodech a řasách, dále v mléce a mléčných výrobcích a jodizované soli.

DHA pro nervový systém i zrak

DHA neboli kyselina dokosahexaenová se řadí do skupiny látek nazývaných omega-3 mastné kyseliny. Podobně jako další nenasycené mastné kyseliny je našemu organismu prospěšná v mnoha směrech. V těhotenství podporuje vývoj mozku dítěte, celého nervového systému a také oční sítnice. Dále přispívá k prevenci ADHD a normální funkci imunitního systému.

• Podle odborníků denní dávka 200 miligramů DHA rovněž působí jako prevence předčasného porodu a zvyšuje porodní váhu novorozence. DHA pomáhá i přímo maminkám, zvýšení jejího příjmu totiž může pomoci předejít propuknutí poporodní deprese.

Ženy by proto měly konzumovat tučné ryby (losos, makrela, sardinky, tuňák, sleď), rybí olej nebo mořské řasy. Pokud těmto potravinám neholdují, mohou DHA doplňovat prostřednictvím vhodně zvolených doplňků stravy.

Vápník pro kosti i srdce

Vápník je nutný pro správný vývoj kostí, zubů, svalů, ale také srdce a nervů nenarozeného dítěte. Přestože jeho potřeba stoupá spolu s přibývajícími měsíci těhotenství, důležitý je již v prvním trimestru, ideálně dokonce ještě před samotným otěhotněním.

„Vznikající nový život má na vápník vysoké nároky, a pokud mu jej z potravy maminka nedodává dostatek, začne si jej brát přímo z jejích kostí. To pro ženu znamená nejen zhoršení stavu chrupu, nehtů a vlasů, ale v pozdějších letech také ohrožení osteoporózou,“ popisuje lékařka.

• Doporučená denní dávka vápníku pro těhotné a kojící ženy je 1 200 - 1 500 mg.

Dostatečné množství vápníků přitom není složité doplnit vhodně složenou stravou. Vápník obsahují mléčné výrobky (mléko, jogurty, tvaroh, tvrdé sýry), mák, para ořechy, mandle, sojové boby, fazole, tofu či tmavá listová zelenina.

Vitamín D pro růst

Aby tělo dokázalo vápník vstřebat a správně uložit, potřebuje k tomu také vitamín D. Ten je tak v těhotenství potřebný nejen pro správný vývoj kostí dítěte, ale také pro celkový růst. Pokud žena vitamin D v těhotenství nedoplňuje, může se to u dítěte projevit sníženou hustotou kostní tkáně. „Déčko“ slouží i jako prevence nízké porodní váhy novorozence, těhotenské cukrovky a vzniku diabetu u dítěte v pozdějším životě.

• Doporučená denní dávka není přímo stanoveno, ale přiměřený příjem je odhadován na 20 µg vitaminu D denně pro dospělé včetně těhotných žen.

Vitamin D obsahují mléčné výrobky (mléko, sýry), mořské ryby, vejce nebo třeba houby. A přijímat ho lze i ve formě doplňků stravy.

Železo proti předčasnému porodu i cukrovce

Tohoto důležitého minerálu, z něhož si lidský organismus tvoří hemoglobin, potřebuje žena během těhotenství dvojnásobné množství než předtím. Dostatek železa znamená dostatečné zásobení dítěte kyslíkem, současně je železo důležité pro normální růst a vývoj a pomáhá předcházet předčasnému porodu. U ženy zase přispívá ke snižování rizika anémie, pomáhá jí bránit se před infekcemi a snižuje únavu.

• Těhotné ženy by měly denně přijímat 30 mg železa, pro kojící matky je doporučená denní dávka 20 mg železa.

Kromě doplňků stravy ho najdeme zejména v potravinách živočišného původu - v červeném mase, játrech, rybách. Pro tělo je lépe využitelné než z rostlinných zdrojů, ale ani ty bychom neměli zatracovat. K pokrytí dostatečné dávky železa může přispět konzumace luštěnin, celozrnných obilovin, tmavé listové zeleniny.

Vhodné úpravy ve stravování je ideální konzultovat se svým lékařem, který případně doporučí i kvalitní doplňky stravy a jejich dávky. Potřebné množství živin se totiž mimo jiné odvíjí od toho, zda žena čeká jedno dítě, nebo vícerčata. U některých látek je pak důležité hlídat si během těhotenství nejen jejich deficit, ale i nadbytek, obojí totiž může znamenat komplikace a zdravotní rizika pro matku i dítě.

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroje informací:
Tiskové materiály Repromeda
https://www.nzip.cz/kategorie/3-vyziva-zdrave-populace
https://bmcmedicine.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12916-021-01914-9
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6804415/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26773247/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3607655/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2989696/