Kukuřice cukrová (zea mays var. saccharata) je odrůdou kukuřice seté. Kukuřice obecně pochází původně ze střední Ameriky (zejména z oblasti Bolívie a Peru), odkud ji ze svých výprav dovezli do Evropy španělští dobyvatelé. Kukuřice cukrová se objevila až později, kolem 18. století, dnes se však běžně pěstuje u nás i v celém světě. 

Sladká chuť kukuřice má původ ve vysokém obsahu sacharidů

• Na  100 g obsahuje zhruba 19 g sacharidů, zejména se jedná o sacharidy jednoduché. (Pro srovnání brambory obsahují na 100 g jen o málo nižší množství sacharidů – 17 g.)
• Patří mezi potraviny s vysokým glykemickým indexem tedy ten, kdo trpí cukrovkou, hlídá si hladinu cukru v krvi, by měl kukuřici konzumovat raději v menším množství, v kombinaci s jinými, méně sladkými druhy zeleniny. 

Kukuřice je i zdrojem vlákniny a vitamínů

• Když sníme porci o váze 100 g, přijmeme 5 % doporučené denní porce vlákniny. Kromě sacharidů obsahuje také menší podíl bílkovin a tuků, převážně nenasycených mastných kyselin
• Kukuřice obsahuje ve vyšším množství vitamíny skupiny B, také vitamín C, vitamín A a karotenová barviva. Z minerálních látek je zdrojem hořčíku, draslíku, mědi, manganu, železa a zinku

Můžeme připravovat jen samotná zrna, nebo celé palice

Nejčastěji se zrna jen povaří v mírně osolené vodě (nebo v páře), celé palice se skvěle pečou v troubě nebo grilují. Příjemná a sladká chuť kukuřice se zvýrazní, když na ni při pečení nebo po uvaření necháte rozpustit malé množství másla nebo kvalitního rostlinného oleje. Konzervovaná zrna nebo vařená zrna můžete přidat také k dalším druhům zeleniny do míchaného salátu. 

Přestože obsahuje kukuřice více sacharidů (a to převážně jednoduchých), neměli bychom svou stravu o ni ochuzovat - pro její obsah barviv, vitamínůa skupiny B. Diabetici by měli být s konzumací kukuřice opatrní.

Kukuřice není příliš náročnou plodinou

Potřebuje pouze dostatek místa pro růst, slunné stanoviště a vláhu. Seje se obvykle od dubna do počátku května, dozrává a sklízí se od poloviny srpna do poloviny září. Kukuřičné klasy s palicemi, na kterých jsou umístěna jednotlivá zrna, se sklízí když jsou zrna žlutá a stále měkká - ve stadiu „mléčné zralosti” (když zrno překrojíme, vyteče mléčně zbarvená tekutina) – než se cukry v zrnu přemění na škrob. Po sklizni je třeba kukuřici co nejdříve zkonzumovat (nejlépe do 1 až 2 dní), případně zmrazit pro pozdější použití. Také se konzervuje v mírně slaném nálevu.