Ten, kdo se těchto rad drží, může mít častěji chuť na sladké nebo pociťovat během dne hlad. Navíc pokud nejí dostatečné množství zeleniny (300 – 500 g denně), může mu ve stravě chybět i vláknina.

Proč jsou přílohy v jídelníčku důležité?

Přílohy jsou pro nás bohatým zdrojem polysacharidů (složitých sacharidů) – a zvolíme-li správný typ přílohy, tak také vlákniny. Polysacharidy by v naší stravě měly převažovat, jednoduché sacharidy (cukry) bychom měli ve stravě omezovat. Nejlépe je přijímat cukry v podobě ovoce, které je přirozeně obsahuje (denně bychom si měli dát 1-2 porce ovoce), potraviny a pokrmy nepřislazovat. Polysacharidy jsou pro nás zdrojem energie pro denní aktivity a pohyb. Pokud je přijímáme v přiměřených porcích v průběhu dne, neměl by nás trápit hlad nebo silná chuť na sladké (kvůli nízké hladině cukru v krvi).

Obvykle se doporučuje poměr 10-15 % bílkovin, 30-35 % tuku a 50-55 % sacharidů

Při snaze o snížení hmotnosti se vzájemný poměr živin mění, zvyšuje se podíl bílkovin, mírně se snižuje podíl sacharidů – ale přesto sacharidy stále tvoří nezanedbatelný podíl: 20-30 % bílkovin, 40-50 % sacharidů, 30 % tuků. Příloha by na našem talíři u hlavních jídel měla tvořit zhruba třetinu plochy, druhou třetinu by měl tvořit zdroj bílkovin a poslední třetina by měla náležet zelenině (doplnit ještě můžeme malé množství kvalitních tuků). Pokud budeme jíst hodně bílkovin nebo tuků - a tedy přijímat i více energie, a pokud nebudeme také dostatek energie vydávat, naše váha se bude zvyšovat. Není to tedy jen o sacharidech, o přílohách.

Není příloha jako příloha

Když se řekne „příloha“, vybaví se vám jen brambory a bramborová kaše, rýže, těstoviny nebo knedlíky? Neomezujte se jen na tyto možnosti – výběr je mnohem širší. Zkuste třeba celozrnný kuskus či bulgur, quinou, jáhly, amarant, pohanku nebo luštěniny – čočku, fazole, cizrnu nebo hrách. Tyto typy příloh mají vyšší podíl vlákniny, které často přijímáme málo (pokud nekonzumujeme celozrnné potraviny a dostatek zeleniny). Vláknina nám navíc pomůže na delší dobu zahnat hlad. Luštěniny, pohanka, quinoa, amarant a jáhly mají také vyšší obsah bílkovin. I z „klasických“ příloh můžete vybrat např. rýži basmati nebo natural, celozrnné těstoviny, uvařit pohankové nočky nebo knedlíky z celozrnné mouky.

Nebojte se vyzkoušet něco nového

Pokud si nejste jistí, můžete při prvních pokusech po uvaření bulgur, pohanku nebo jáhly promíchat s rýží. Tato kombinace může být přijatelná i pro toho, komu samotná pohanka nebo bulgur nechutnají. Stejně tak můžete třeba připravit pyré z brambor a zeleniny - skvěle se hodí dýně, celer nebo i červená řepa. Pokud zvolíte celer, buďte při dávkování opatrní a raději jej použijte nejprve menší množství (vždy případně můžete přidat). Celer je totiž hodně aromatický – a mohlo by se tak stát, že zcela přebije chuť brambor a pyré bude celerové „až moc“.

Nebojte se tedy přílohy do stravy zařazovat, volte ty, které mají také dostatek vlákniny a třeba i vyšší podíl bílkovin. Ani pokud se snažíte hubnout, přílohy nevyřazujte – stále mají své místo mezi živinami. Možná se v budoucnu změní doporučení o vhodném poměru živin, zatím ale přílohy (jako zdroje sacharidů) zůstávají neoddělitelnou součástí racionální stravy a vyváženého jídelníčku.