Některé údaje na obalech musí výrobce uvádět povinně, jiné jsou dobrovolné.
Kvalita výrobků potravin se velmi liší i když jsou bezpečné. Jak ji poznat?
Všechny potraviny, které jsou v současnosti uváděny na trh, musí být bezpečné, ale jejich kvalita z hlediska surovinového složení se i u výrobků stejného typu velmi liší. Sledovat informace na obalech potravin by měl proto každý, komu záleží na tom, jak kvalitní potraviny si koupí, jestli tyto potraviny prospějí jeho zdraví a ještě si na nich pochutná. Které informace najdeme na obalech potravin? Jak se správně orientovat v tabulce nutričního složení?
Povinně jsou na obalech uváděny tyto informace:
- název potraviny
- seznam složek (suroviny, přídatné látky)
- uvedení každé látky způsobující alergie nebo nesnášenlivost, která je ve výrobku přítomna, byť v pozměněné podobě
- množství určitých složek nebo skupin složek (pro potravinu charakteristických a zdůrazněných v názvu)
- čisté množství potraviny
- datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti
- podmínky uchování nebo podmínky použití
- jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku
- země původu nebo místo provenience (pouze v určených případech)
- návod k použití u určitých potravin
- obsah alkoholu u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových
- výživové údaje
Další povinné údaje dané národní legislativou:
- baleno v ochranné atmosféře
- „se sladidlem“
- „obsahuje aspatram (zdroj fenylalaninu)“
- „obsahuje lékořici“
- „obsahuje kofein“
- „s přidanými steroly“
- „datum zmrazení“
- ošetření potraviny ozářením (UV, ionizační)
- třída jakosti
- označení šarže
- GMO
- a další
Vše v jazyce českém, předepsána velikost písma, zorné pole aj.
Všímat bychom si měli zejména údajů o trvanlivosti výrobku tj. data spotřeby (po datu spotřeby již potravina nesmí být nabízena k prodeji a neměla by být konzumována) a data minimální trvanlivosti (po datu minimální trvanlivosti může být potravina odděleně prodávána a je vhodná ke spotřebě ještě často i velmi dlouho např. cukr, luštěniny, těstoviny, konzervy apod.) a způsobu jeho uchování, protože tato data platí pouze za uvedených podmínek skladování.
Dále bychom měli sledovat surovinové složení. Surovinové složení se uvádí v sestupném pořadí množství obsaženého ve výrobku. U suroviny, která je uvedena v názvu, např. ovocný jogurt, je uvedeno její množství v procentech a složení. Alergeny jsou zvýrazněny odlišným druhem písma.
Od prosince 2016 musí výrobci, až na nepatrné výjimky, povinně uvádět tabulku s následujícími výživovými údaji:
- Energetická hodnota
- Tuky (veškeré lipidy včetně fosfolipidů)
- Nasycené mastné kyseliny (mastné kyseliny, které neobsahují dvojnou vazbu)
- Sacharidy (všechny sacharidy, které jsou metabolizovány v lidském organizmu včetně polyolů)
- Cukry (mono- a disacharidy přítomné v potravinách např. glukóza, fruktóza, sacharóza, laktóza).
- Bílkoviny
- Sůl (obsah vypočtený z obsahu sodíku vynásobený 2,5x)
Energetická hodnota je uvedena v kJ i v kcal, množství živin v gramech na 100 g (ml), případně v porci v % referenční hodnoty příjmu (RHP), dříve DDD – denní doporučená dávka. Velikost porce není legislativně stanovena. Výrobce si ji určuje sám a většinou ji volí menší než je obvyklé konzumované množství výrobku.
Tabulka s výživovými údaji může dále zahrnovat:
Škrob, polyoly (sorbitol, mannitol, xylitol), vlákninu, monoenové MK, polyenové MK, minerální látky a vitaminy pokud jejich obsah je vyšší než 15% RHP. Trans mastné kyseliny a cholesterol se značit nesmí.
Příklad rozšířeného uvádění sacharidů:
Sacharidy (g)
z toho: cukry
polyoly
škrob
Na obalu mohou být schválená výživová a zdravotní tvrzení, informace potravinářského podniku (nesmějí být zavádějící) a různá loga např. logo označující biopotraviny, výrobky s vyšší kvalitou, logo Vím, co jím, které mají potraviny splňující limity pro rizikové živiny, regionální potraviny a potraviny bez lepku (viz obrázek).
Závěrem bych chtěla zdůraznit, že sledování údajů na obalech je pro výběr kvalitního výrobku nutné.