Základem pro všechny je zelenina. „Obvykle je rozmixovaná, velmi najemno nastrouhaná, popřípadě nakrájená. Studeným polévkám se proto také někdy přezdívá tekutý salát,“ uvádí nutriční terapeutka Zuzana Douchová a hned pokračuje: „V horkých dnech obvykle nemáme velkou chuť k jídlu a zároveň máme potřebu své tělo ochladit. Vhodnější variantou než je zmrzlina či nanuk, jsou právě studené polévky. Protože jsou připraveny z chlazených surovin, tak osvěží. Díky zelenině obsahují v parnech tolik potřebnou tekutinu a zároveň nejde jen o zeleninu, protože většina bývá doplněna o „bílkovinu“ – jogurt, kysanou smetanu, vejce, ořechy a podobně.“

Mix minerálních látek

Co dále získáme ze studených polévek, jsou vitamíny a minerální látky. Důležitý je zejména draslík, který se z organismu výrazně ztrácí pocením a také močí. A v létě obvykle pijeme více než v zimě a následně si častěji musíme odskočit na toaletu.

• „V barevné zelenině i ovoci jsou také flavonoidy patřící mezi antioxidanty. Zapomínat by se nemělo ani na v českém jídelníčku stále málo zastoupenou vlákninu,“ přidává Zuzana Douchová.

Co se skrývá pod názvy

Pokud jste už někdy u moře studenou polévku ochutnali, asi budete vědět, co by vám pod kterým výše uvedeným pojmenováním přinesli v restauraci na stůl. Jestli ne, udělejte si takový malý exkurz.

• Šaltibarsčiai či chlodnik – jde o studený boršč, který se pod různými jmény připravuje v Polsku a zemích bývalého Sovětského svazu. Základní surovinou je červená řepa, bílý jogurt či kefír a natvrdo vařená vejce. Dále se do něj přidává salátová okurka někdy kyselé okurky, kopr, petrželka či jarní cibulka i s natí, ředkvičky, pažitka...
• Gazpacho – při vyslovení jména se znalec okamžitě ocitne ve Španělsku, ve slunné Andalusii. Tradičně se připravuje z vyzrálých loupaných rajčat, zelených paprik, okurek, cibule, olivového oleje, česneku, soli, pepře a pro ochucení i citrónové šťávy.
• Tarator – s touto lahůdkou na talíři se ocitnete na Balkánu. Připravuje se opět pod různými názvy a s lehce pozměněnými surovinami v Bulharsku, Albánii, Makedonii, Srbsku, ale i třeba v Izraeli a Libanonu. Základ je vždy však stejný, je jím okurka, česnek, acidofilní mléko, jogurt, kopr a ořechy.

Jdou i na sladko

Výše uvedené studené polévky se připravují ve slané variantě, ale pokud patříte mezi milovníky sladkých jídel, není problém v horkém počasí v cuku letu vykouzlit i třeba melounovou, malinovou.

A netradiční chutě

Kulinářští experimentátoři si mohou vyrobit i netradiční sladko-slanou variantu. Stačí do mixéru vhodit kousky zrníček zbaveného vodního melounu, pokud by byla „polévka“ moc hustá, dodat trochu vody či ledu a na talíři přidat jednu až dvě lžíce nastrouhaného sýru feta či jadel, půl lžíce nasekaných černých oliv, zakápnout olivovým olejen (maximálně čtvrt lžičky) a dozdobit snítkou bazalky.

A samozřejmě je možné kombinovat i ovoce se zeleninou. Jaká studená polévka patří mezi vaše nejoblíbenější? Máte vlastní recept? Podělte se s ostatními.