Strava by měla být konzumovaná v množství přiměřeném pro daného jedince.
Podle místa výroby
Potraviny můžeme rozlišovat podle původu také z pohledu, kde byla potravina vyprodukována nebo vyrobena. Na obalu potraviny musí být povinně uvedeno jméno anebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku (odpovědné osoby).
Země původu nebo provenience se povinně uvádí pouze ve vybraných případech.
- Povinné označování původu čerstvého masa se rozšiřuje od loňského roku na maso vepřů, ovcí, koz a drůbeže. Nadále platí povinné označování původu u čerstvého hovězího masa (bylo zavedeno v souvislosti s výskytem BSE).
- Dále u ovoce a zeleniny, medu, olivového oleje a v případech, kdy by jeho neuvedení uvádělo spotřebitele v omyl.
Tyto informace se dozvíme i u nebalených potravin, neboť musí být uvedeny při nabízení k prodeji v jejich blízkosti.
U řady potravin je země původu na obalu uvedena nebo je uvedeno „vyrobeno v EU“ nebo „vyrobeno mimo země EU“.
Z hlediska kvality
Z hlediska bezpečnosti a kvality jsou podle kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce pravidelně nejkvalitnější výrobky vyrobené v České republice, za ní následují výrobky vyrobené v zemích EU a nejvíce nálezů v rozporu s legislativou bylo u potravin ze zemí mimo EU.
- Podle Výroční zprávy SZPI za rok 2017 byl nejnižší podíl nevyhovujících šarží zjištěn u potravin z České republiky (9,9 % nevyhovujících šarží) a poněkud vyšší podíl u produkce pocházející ze zemí EU (17 % nevyhovujících šarží). Vyšší procento bylo zjištěno u produkce dovezené ze třetích zemí (27,6 % nevyhovujících šarží).
V mediích se někdy setkáme s doporučením, že je dobré konzumovat pouze potraviny pocházející z našich zeměpisných šířek. Pokud potraviny z jiných zeměpisných oblastí odpovídají z hlediska bezpečnosti legislativě, není nutno se jich obávat. Nakonec všichni již dlouhá léta konzumujeme citrusové plody, banány, kávu, čaj apod. a nijak nám to neuškodilo.
Podle původu můžeme rozlišovat také potraviny od velkých a malých výrobců, potraviny z farmářských trhů, případně ze dvora. U výrobků od velkých výrobců je větší pravděpodobnost, že výrobek je bezpečný. U malých výrobců bývá lepší kvalita z pohledu surovinového složení. Nejvíce pochybení se zjišťuje na farmářských trzích a při prodeji ze dvora.
Jiný původ mají také biopotraviny a potraviny z konvenčního zemědělství. O biopotravinách byl již na webu článek uveřejněn.
Původu potravin bychom měli určitě věnovat pozornost a řídit se seriózními, ověřenými informacemi. Často se setkáváme s informacemi, které některé potraviny z hlediska jejich původu silně nadhodnocují nebo naopak hodnotí nezaslouženě negativně.
Zda jsou potraviny bezpečné, při nákupu nepoznáme, ale státní kontrolní orgány věnují kontrole velkou pozornost a většina výrobků na našem trhu je bezpečná, i když u potravin ze zemí mimo EU je riziko větší.
- Např. ve Zprávě o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v rezortu zemědělství v roce 2016 vydané odborem bezpečnosti potravin MZ bylo SZPI zjištěno 0,94 % nadlimitních vzorků, SVS 0,12 % a ÚKZÚZ 2,2 % nevyhovujících vzorků.
Pokud se při kontrole zjistí výrobek neodpovídající legislativě, je stažen z trhu. Měli bychom sledovat surovinové složení a výživové údaje a podle toho se rozhodnout, zda výrobek koupíme.