Rakytník řešetlákový obsahuje množství mimořádně nutričně i terapeuticky cenných látek. Z nich vynikají zastoupené karotenoidy (β-karoten, lykopen), kyselina askorbová (vitamín C), nenasycené mastné kyseliny (vitamín F) a flavonoidy s antioxidačními účinky. Rakytník se používá pro posílení imunity.

Rakytník  - oranžové zdraví

Rakytník obsahuje celé spektrum vitamínů počínaje vitaminem C, kterého obsahuje až 18x více než citrón. Díky současné přítomnosti kyseliny listové se vitamin C dobře uchovává i v usušených či tepelně zpracovaných plodech. Dalšími vitaminy jsou vitamin E, vitamin K₆ a provitaminu D. Má vysoký obsah betakarotenu, který se v těle mění na vitamin A.

Rakytníkový olej i šťáva

Nejcennějším produktem z rakytníku je olej. Nejlepší je 100% varianta oleje bez příměsí lisovaná za studena, kdy se zachovávají všechny látky důležité pro lidské zdraví. Tmavě oranžová nebo světlá kapalina obsahující směs esenciálních mastných kyselin (linolová, linolenová a olejová) ještě směs vitaminů rozpustných v tucích. Dalšími složkami rakytníku jsou minerální látky (vápník, hořčík, nikl, molybden a mangan), fyziologicky aktivní amin – serotonin a flavonoidy.

Nakyslé plody rakytníku slouží i k přípravě šťáv, kompotů a džemů, poskytují i látku vhodnou do čajových směsí k léčbě nachlazení, chřipky, angíny a ke zvýšení obranyschopnosti (Hippophae fructus). Také se z něj vyrábí různé doplňky stravy.

Flavonoidy, které rakytník obsahuje, mají antioxidační, protinádorové a imunologické účinky.  Kromě jiného stimulují kostní dřeň k tvorbě erytrocytů a potlačují alergické reakce. Čerstvé plody obsahují 1-10 miligramů flavonoidů na gram.

Rakytník i na okrasu

Rakytník řešetlákový představuje nedoceněný zdroj řady biologicky aktivních a farmaceuticky využitelných látek. Rostlina slouží ale i jako dekorace. Keř či stromek může dosáhnout výšky až 10 metrů. Má dlouhé podzemní výhonky a husté trnité větve. Kvete v dubnu a v květnu. Plody jsou kulovité, s krátkou stopkou, červenooranžové s hnědými tečkami. Jsou to nepravé bobule, resp. peckovičy, které dozrávají v září až říjnu. Na větvích je ale uvidíte i v zimě i dlouho potom, co všechny listy opadaly.

Rakytník pochází z jižní a západní Evropy, kde zpevňuje břehy  písečných přesypů, na Sibiři vytváří rozsáhlé přirozené porosty. U nás se pěstuje v parcích a zahradách jako okrasná dřevina a místy zplaňuje.

Jaké jsou účinky rakytníku na organismus?

- pomáhá při cévních onemocněních

- má blahodárné účinky na celý kardiovaskulární systém

- působí příznivě na trávicí a močové ústrojí

- posiluje imunitní systém

- podporuje kvalitu a růst vlasů a nehtů, působí na vitalitu a pružnost pokožky

- očišťuje organizmus od toxických zplodin zejména v jarním a zimním období

- urychluje rekonvalescenci

Rakytník pomáhá od hlenů, zánětů, reguluje krevní oběh, hojí sliznici, pomáhá při bolestech hrdla a léčí trávicí soustavu. Při používání plodů rakytníku se zlepšuje celkový stav lidského organismu a zvyšuje se jeho výkonnost.

Zdroje:

JIRÁSEK, R. Rakytník - nedoceněný zdroj biologicky aktivních látek [online]. 2013 [cit. 10.10. 2013] Dostupné z: http://www.edukafarm.cz/soubory/farminews-2011/1/48-farmi01-11_rakytnik.pdf

BAJER, J. - JABLONSKÝ, I. Rakytník – jeho pěstování a využití. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2008. ISBN 978-80-7399-516-4