Rostlinné náhrady by však měly být konzumovány pouze jako zpestření jídelníčku, nikoli jako plnohodnotná náhrada potravin živočišného původu. Při jejich dlouhodobém a výhradním používání může dojít k nedostatku některých důležitých živin. Zvláště rizikové je to u dětí, těhotných a kojících žen a starších osob.

Zajímavé je, že lidé, kteří preferují rostlinné náhrady, často odmítají tzv. vysoce průmyslově zpracované potraviny – tedy výrobky s náročným technologickým postupem a vyšším obsahem přídatných látek (tzv. éček). Přitom právě rostlinné náhrady mezi tyto potraviny ve většině případů patří.

Do některých potravin živočišného původu, například do mléka, bílých jogurtů nebo masa, není podle zákona o potravinách dovoleno éčka přidávat. V následujícím textu je uvedeno výživové srovnání mléka, mléčných výrobků a masa s jejich nejčastějšími rostlinnými náhradami.

Rostlinné nápoje versus mléko

Na trhu je dnes široká nabídka rostlinných nápojů, které se nesmí označovat jako rostlinná mléka, protože se jedná o zcela odlišné potraviny. Nejčastěji konzumované jsou sójové nápoje.

Hlavní rozdíly mezi mlékem a sójovým nápojem

• Bílkoviny

Bílkoviny sóji jsou neplnohodnotné, protože neobsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství. Naproti tomu bílkoviny mléka patří k nejhodnotnějším bílkovinám vůbec.

• Tuk

Sójový olej neobsahuje cholesterol a jeho složení je z hlediska výživy příznivější než složení mléčného tuku. U sušených sójových nápojů je však často nahrazen ztuženými tuky, které příznivé vlastnosti nemají.

• Laktóza

Pozitivem pro osoby s intolerancí laktózy je skutečnost, že sójové nápoje laktózu neobsahují.

• Vitaminy

Mléko obsahuje více vitaminu A a na rozdíl od sójových nápojů také vitamin B12 a vitamin D.

• Minerální látky

Obsah vápníku, fosforu, zinku a dalších minerálních látek je u sójových nápojů (pokud nejsou obohacené) výrazně nižší než u mléka. Vápník je navíc podstatně méně využitelný.

• Antinutriční a toxické látky

V sójových nápojích se vyskytují antinutriční a přírodní toxické látky, například nestravitelné oligosacharidy způsobující nadýmání, saponiny, alergeny a fytoestrogeny, které při vyšším příjmu mohou vyvolat zdravotní potíže.

Další rostlinné nápoje

Také ostatní rostlinné nápoje mají oproti mléku odlišnou výživovou hodnotu. Typické jsou:

• nižší kvalita bílkovin
• nižší obsah vápníku, který je navíc hůře využitelný
• nepřítomnost vitaminu B12

Některé výrobky jsou sice obohaceny vápníkem a vitaminy, přesto se jejich výživová hodnota mléku plně nevyrovná.

Rostlinné náhrady sýrů

Rostlinné náhrady sýrů obvykle obsahují:

• modifikovaný škrob
• kokosový tuk
• různé přídatné látky (éčka)
• aromata

Neobsahují bílkoviny ani řadu dalších důležitých živin. Mohou být sice obohaceny například o vápník nebo vitaminy, avšak složení kokosového tuku je z výživového hlediska nepříznivé.

Rostlinné náhrady masa

Rostlinné náhrady masa jsou nejčastěji vyráběny na bázi sóji. Hlavní rozdíly mezi masem jatečných zvířat a sójovým „masem“ jsou následující: 

• nepřítomnost tuku a cholesterolu
• nižší energetická hodnota
• přítomnost vlákniny 
• nižší kvalita bílkovin
• nízká využitelnost železa
• nepřítomnost vitaminu B12
• horší senzorické vlastnosti
• přítomnost antinutričních a přírodních toxických látek
• vyšší obsah přídatných látek (éček) ve výrobcích i hotových pokrmech

První tři uvedené vlastnosti lze z hlediska výživy hodnotit pozitivně, ostatní již představují nutriční nevýhody.

Závěr

Používání rostlinných náhrad potravin živočišného původu jako zpestření jídelníčku nepředstavuje z hlediska výživy problém. Úplná náhrada živočišných potravin potravinami rostlinnými však může vést k nedostatku řady živin, zejména:

• plnohodnotných bílkovin
• minerálních látek (vápník, železo, zinek aj.)
• vitaminů, především vitaminu B12 a vitaminu D

Problematická je rovněž přítomnost přírodních toxických a antinutričních látek, zejména u náhrad na bázi sóji. Zvýšené riziko představuje tento způsob stravování u dětí, těhotných a kojících žen a seniorů.