Budeme-li se držet oblíbeného rčení našich babiček – dobrého pomálu, tak sója do zdravého a vyváženého jídelníčku patří, i když má svá ale...
Zatímco mnozí v sóje vidí zdravou náhražku živočišných produktů – masa, mléka, majonézy a podobně, její odpůrci bijí na poplach. Tvrdí, že může narušit metabolismus, způsobit předčasné dospívání, neplodnost a dokonce rakovinu. Kdo má pravdu?
Má široké využití
Sója patří mezi luštěniny, má ale širší využití než ostatní, a to od oleje, přes sojové vločky, mouku, drti, náhražky mléka, masa. Vyrábí se z ní tofu, sojová omáčka, sojanéza. „Oproti ostatním luštěninám má vyšší energetický obsah. Je hodně tučná,“ upozorňuje dietoložka Karolína Hlavatá.
Významný je obsah vlákniny
Sója má mezi luštěninami výjimečné postavení. „Má hlavně vysoký obsah bílkovin o poměrně značné výživové hodnotě. Dobře na sebe váže vodu a tuk, a tak se dobře přemění na strukturu, která velmi připomíná maso,“ dodává dietologa Karolína Hlavatá.
Pozitivní je i to, že má vysoký obsah nenasycených mastných kyselin a lecitinu, důležitého pro regulaci cholesterolu. Je také zdrojem vitamínů, hlavně B1 a E. Má v sobě i vápník a železo, ale bohužel jejich využitelnost je nízká. „Významný je však obsah prospěšné vlákniny,“ říká Karolína Hlavatá. Zároveň ale varuje, že sojové výrobky mohou působit alergie.
Pomáhá při menopauze
Jednou z látek, které odpůrcům sóji vadí, jsou tzv. fytoestrogeny. Podle Karolíny Hlavaté skutečně existují určité doklady, že by mohly stimulovat růst nádorů. Když se ale podávají ženám v období před a po menopauze, naopak snižují nežádoucí účinky přechodu a jsou prevencí osteoporózy, jejíž riziko se v pokročilém věku zvyšuje.
Dětem ji nedávejte...
„Naopak podávání sóji v kojeneckém věku, v reprodukčním období a hlavně v těhotenství by mohlo mít nepříznivé účinky. Zvláště důrazné je varování před sojovými komponenty dětské kojenecké výživy. V tomto období života konzumace sóji vede k tomu, že se mnohonásobně zvýší hladina kojeneckých estrogenů, což není dobré,“ varuje dietologa Karolína Hlavatá.
Největší problémy sóji
Další hlavní problémy sóji vidí její odpůrci v takzvaných goitrogenech. Ty potlačují funkci štítné žlázy, která reguluje metabolismus. A také ve fytátech, které omezují využití minerálních látek, vápníku hořčíku, železa anebo zinku ze stravy. Dále v antinutričních látkách, jež omezují trávení bílkovin a mohou mít souvislost s takzvanou malnutricí, při níž může být příjem potravy nedostatečný, přílišný nebo nevyvážený a může vést k rozvratu metabolismu. Tyto výtky nepopírá ani profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Profesorka Dostálová ale zároveň boří mýtus o škodlivosti sóji z důvodu, že je průmyslově upravovaná, že jsou sójové boby čištěny v hliníkových tancích v kyselé lázni a zbytky hliníku zůstávají v potravině. Opodstatněná není ani obava z toho, že je sója geneticky modifikována (GM) a její hlavní přidanou vlastností je její odolnost vůči herbicidu Roundup, který může být rizikovým faktorem vývoje mnoha chronických onemocnění.
„Izolované sójové proteiny nejsou nebezpečné, hliník musí splňovat bezpečnostní limit a GM sója také nebezpečná není,“ říká profesorka Jana Dostálová.
Rozhodně nesouhlasí s tím, že jsou bezpečné pouze fermentované sójové výrobky. „Fermentované výrobky mají mnoho nevýhod společných s těmi nefermentovanými – neplnohodnotné bílkoviny, obsah některých antinutričních látek a podobně. Při nesprávné výrobě se mohou pomnožit plísně produkující škodlivé mykotoxiny,“ objasňuje.
Sojový lecitin prospívá
Profesorka Jana Dostálová zdůrazňuje, že sójový lecitin – správně sójové fosfolipidy, protože se nejedná pouze o lecitin – je látka zdraví prospěšná. „Prodává se jako doplněk stravy. Mimo jiné působí preventivně proti srdečním a cévním onemocněním, stárnutí a podobně,“ dodává.
Obě odbornice se shodují v tom, že i v případě sóji platí vyváženost. „Všeho moc škodí, tedy i sóji včetně fermentovaných výrobků ze sóji,“ říká profesorka Jana Dostálová. „Luštěniny do zdravého jídelníčku patří, a tedy i sója. Pokud si ji dáme dvakrát týdně, nevadí a v mnoha směrech má na náš organismus pozitivní dopad,“ míní dietoložka Karolína Hlavatá.