První jarní zelenina- ředkvičky
Ředkvičky jsou jednou z prvních plodin, které můžeme na jaře na zahrádce sklízet. Jejich štiplavá chuť je dána obsahem hořčičných olejů a silic. Jsou bohaté na vodu, vitaminy C a B. Obsahují nemalé množství draslíku, jódu a kyseliny listové. Díky obsahu sirných látek pomáhají se střevní peristaltikou.
- Ředkvičky se hodí do jarních tvarohových pomazánek, kam je můžeme nakrájet na plátky nebo nastrouhat. Výborné jsou také se sýrem cottage.
Pomazánky stačí lehce osolit a opepřit a servírovat na plátek žitného chleba. Výborná a nutričně velmi bohatá svačinka je na světě. Zelenou nať ředkviček netřeba vyhazovat. Hodí se do salátu nebo na výrobu domácího pesta. Ředkvičky nevydrží moc dlouho čerstvé, proto je vhodné konzumovat je co nejdříve po vytažení ze země.
- Vyhýbat bychom se měli již zdřevnatělým kouskům této zeleniny.
Pokud přeci jen chceme ředkvičky uchovat na delší dobu, můžeme je naložit formou tzv. pickles. K ředkvičkám nakrájeným naplátky přihodíme koření dle chuti (nejlépe hořčičné semínko, kmín, kopr a další) zalijeme rozvarem z vinného octu, vody a trochu medu a utěsníme. Takto naložené ředkvičky vydrží v lednici několik týdnů a hodí se jako příloha k masu, luštěninovým jídlům i do salátů.
Vitaminová bomba jménem řepa
Přestože řepa patří spíše k podzimním plodinám, i tu nelze nezmínit. Všichni moc dobře známe klasickou červenou řepu. Mezi méně známé druhy patří tak zvaná řepa vodnice, neboli brukev řepák vodnice celým názvem. Její brukve jsou podobné ředkvičkám, mají fialovo bílou barvu. Chuťově jsou blízké kedlubně. Používá se čerstvá do salátů nebo vařená jako příloha. Lze z ní vyrobit kaše jako příloha k masu. Tradičním pokrmem z Vysočiny jsou pro změnu řepance, jejichž příprava je snadná. Nastrouhaná řepa se smíchá s hladkou moukou a mlékem. Z vzniklého těsta vytvoříme placičky, které lze smažit na oleji nebo péct v troubě.
Klasická červená řepa je bohatá na vitamíny A, C, B6, B1, B2. Obsahuje draslík, jód, železo, hořčík a antioxidanty. Je také bohatým zdrojem vlákniny. Je typická pro své červené barvivo. Nejčastější úpravou je vaření nebo pečení.
Bulvu řepy lze zabalit do alobalu společně s česnekem a tymiánem. Po upečení řepu nakrájíme na tenké plátky, poklademe na talíř, lehce zakápneme olivovým olejem, posypeme sýrem feta či natrhanou mozzarellou. Osolíme, opepříme a můžeme ještě posypat opraženými dýňovými semínky. Takové řepové carpaccio je výbornou pochoutkou nabitou vitamíny. Pro vizuálně zajímavější zážitek můžeme použít různě barevné řepy- od bílých, přes žluté až po duhově růžové.
Zeleninové chipsy zdravěji
Velmi oblíbenou pochoutkou jsou zeleninové chipsy. Pokud je připravíme v troubě na pečícím papíru s minimem oleje, osolíme a použijeme bylinky jako je oregano, rozmarýn a tymián, vyrobíme si pestrobarevné, zdravé křupání k televizi a výbornou alternativu k běžným bramborovým chipsům.
- Takové lupínky lze vyrobit z pastiňáku, řepy, kadeřávku, černé ředkve či batátů.
Fermentování aneb zdravá střeva
Výborným způsobem jak zpracovat přebytky úrody je fermentace. Mléčně kvašená zelenina má blahodárné účinky především na střevní mikroflóru díky obsahu probiotik. Zelenina si uchovává i vysoký obsah vitamínů a vlákniny.
- Fermentovat se dá zelí, ředkve, mrkev, řepa a spousta dalších druhů zeleniny.