„Plody třešně obsahují velký podíl vody, jsou i hodně sladké, uvádí se, že sacharidy v nich jsou zastoupeny z přibližně 15 procent,“ uvádí nutriční terapeutka Zuzana Douchová.

Pokud jste právě zpozorněli a říkáte si, tak ty si nedám, buďte v klidu. I v případě, že se snažíte shodit nadbytečná kila, nemusíte se o pochoutku připravit.

„Je prospěšnější sníst pořádnou misku třešní, než nanuk či zákusek. Obsahují totiž také výrazný podíl vlákniny, takže oproti běžným sladkostem umí zasytit na delší čas,“ vysvětluje Zuzana Duchová.

Plusem je i jejich šťavnatost

„V praxi se setkávám se dvěma extrémy. Klientky i klienti buď mají u sebe neustále lahev s vodou a upíjejí, nebo naopak posnídají kávu a další nápoj si dají nejdříve v poledne s obědem. Ani jeden způsob není ideální.

Pokud si dáte ke svačině třešně či jiné ovoce a zeleninu, získáte vodu v nich obsaženou. První skupina si zaplní žaludek a nebude mít takovou potřebu pít, druhá naopak získá tekutiny, kterých má nedostatek,“ vysvětluje nutriční terapeutka.

Díky minerálním látkám odvodňují

Třešně organismu dodají tekutiny, ale nejde jen o čistou vodu. Díky draslíku mají diuretický efekt, pomáhají odvodňovat.

„Vitamínů obsahují sice zanedbatelné množství, je v nich však velký podíl draslíku. Ten spolu se sodíkem patří mezi dva hlavní prvky, které regulují rovnováhu vody v organismu. Zatímco sodíku, který vodu v těle zadržuje, přijímáme ve stravě velké množství, draslíku s opačným efektem naopak méně. Pokud se ptáte proč, na vině jsou průmyslově zpracované potraviny s velkým obsahem soli a zároveň jídelníček chudý na ovoce a zeleninu,“ upozorňuje Zuzana Douchová.

Posilují srdce

Draslík je zároveň důležitým prvkem pro správnou funkci nervů a svalů, je významný nejen pro kosterní svalovinu, ale především pro srdce. 

„Ve studiích bývá popisován hypolipidemický účinek látek obsažených v třešních, ovlivňují či regulují obsah cholesterolu v krvi. Máme tedy další plus pro naše srdce a cévy,“ popisuje nutriční terapeutka, která doporučuje trhat pěkně vyzrálé a tmavé plody. Takové obsahují množství flavonoidů, látek s antioxidačními účinky.

„V případě třešní a dalšího ovoce a zeleniny s červeným barvivem, například malin, borůvek, jahod, brusinek, rybízu, červeného zelí, červené řepy a dalších jde konkrétně o antokyany. Mají protizánětlivé účinky, chrání cévy a močové ústrojí, zlepšují paměť, pomáhají při astmatu,“ vyjmenovává nutriční terapeutka.

Višně jsou kyselejší - hodí se do moučníků

Višně jsou v porovnání s třešněmi kyselejší, na druhou stranu aromatičtější, proto jsou vhodnější do sladkého pečiva. Dozrávají obvykle později než jejich příbuzné a tak budeme-li se držet slovní hříčky z úvodu, měli bychom sníst: kolik třešní, tolik višní.

„Obsahují podobné množství vitamínů, minerálních i ochranných látek jako třešně. Neměli bychom vynechat žádnou příležitost si je užít,“ uvádí Zuzana Douchová.

Přírodní medicína doporučuje

V přírodní medicíně bývají třešně i višně doporučovány jako velmi jemný prostředek při zácpě. 

Naše babičky si dokonce na zimu sušily višňové stonky, z nichž připravovaly čaj na zánět průdušek a močových cest. Listy zase používaly na odvar ulevující od průjmu a plynatosti.

„Kromě stonků a listů si můžete nasušit přímo plody. Trvá to sice déle, oceníte je třeba v ranní směsi vloček a oříšků nebo jako zdravé mlsání ke svačině. Ale pozor, neměly by být proslazované. Máte-li rádi třešňový koláč, můžete si je nechat zamrazit. Šťávu, která se po rozmrazení uvolní, můžete jen tak popíjet nebo z ní a želatiny připravit dezert,“ dává tipy Zuzana Douchová.