Půst se jako součást duchovní přípravy přísně dodržoval celý advent. Správný půst dokonale očistí trávicí systém a uvede člověka do duševního klidu. Jak? Zbaví tělo balastu, uhnívajících zbytků jídla a toxinů, navodí dobrou náladu a pozitivní pohled na svět. Člověk je zdravější, méně unavený, oplývá vitalitou...
Jak říkají lidová rčení:
-
Ve zdravém těle zdravý duch.
-
Střídmost, klid a veselost jsou nejlepší lékaři.
-
Mnoho jídel, mnoho nemocí.
Jíst bylo při půstu dovoleno, i když ne všechno. Zákaz platil hlavně na maso. Vůbec nesmělo přijít na stůl! Zapovězené bylo i sádlo. Mezi maso se ale nepočítaly ryby. Ty se naopak jíst mohly. Dovolené bylo ovoce, sýry a pečivo. Jedním z postních jídel byla pučálka - „napučený" (naklíčený) hrách se po celý den namáčel, aby nabobtnal. Pak se osolený a opepřený upekl v troubě.
Z pohledu zdravé výživy...
... naši moudří předci intuitivně dávali organizmu jen to nejlepší. Určitě netušili, že sádlo i tučné maso obsahují zdraví škodlivé nasycené mastné kyseliny, a naopak ryby dodávají nezbytné omega mastné kyseliny. Potřebnou porci bílkovin zabezpečily sýry, vitaminy a vlákninu zajistilo ovoce, dostatek sacharidů dodalo pečivo.
Štědrý večer nastal...
O Štědrém dnu půst končil, ale až večer. Přes den se správně jíst vůbec nemělo (odměnou bylo zlaté prasátko). Když vyšla první hvězda, zasedla rodina pospolu k večeři.
Jak říkají lidová rčení:
-
Sytý se nehádá.
-
Láska prochází žaludkem.
Nastalo hodování. I ti nejchudší si dopřávali více chodů, optimálně jich mělo být až devět. Věřilo se, že nadbytek jídla na štědrovečerním stole je zárukou hojnosti v příštím roce. Jídlo bylo jednoduché, prosté a z dostupných surovin - brambor, hrachu, čočky, krup. Jeden z tradičních pokrmů - kuba (jídlo z krupek, hub a česneku) – se někde podával se sušenými švestkami. Chybět nesměla čočka (aby bylo hodně peněz), v oblibě byly oplatky s medem, ořechy a šípky, vše doplnilo ovoce.
Z pohledu zdravé výživy...
... nebylo přejídání hrozivé, převládaly zdravé pokrmy, žádná tučná jídla ani sladkosti.
