Možná vás překvapí, že večeře má být stejně bohatá jako snídaně. Měla by tvořit celou čtvrtinu denního energetického příjmu. „Večeře bývají nejvíce problematické,“ uvádí dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. “Jedním z problémů je večerní přejídání. K tomu dochází, protože se lidé přes den nestačili pořádně najíst, někteří také podléhají mýtům a po 17. hodině již hladoví,” vysvětluje nešvary řady lidí doktorka Hlavatá.

Večeře chce ten správný čas

Doba večeře by se měla odvíjet od toho, kdy jdeme spát. Pokud večeříme v šest a chodíme spát až kolem jedenácté, pocitům hladu se vyhneme jen těžko. Ještě horší variantou je večeři úplně vynechat. “Obecně platí, že poslední jídlo by mělo být dvě až tři hodiny před spánkem. Pokud tedy jdete spát před půlnocí, je dokonce vhodné zařadit i druhou večeři,” uvádí dietoložka Karolína Hlavatá.

Základ večeře by měla tvořit zelenina a bílkoviny (sýry, mléčné výrobky, šunka, luštěniny). Ty je vhodné doplnit jedním kusem pečiva nebo porcí rýže, těstovin či brambor. Není třeba mít večeři v teplé variantě, zcela vhodné jsou i studené večeře. Například saláty.

Druhá večeře a večerní chutě? Zelenina je jasnou volbou

Když si protahujeme den a máme hlad po večeři a do uložení se ke spánku je ještě daleko, přichází na řadu druhá večeře. Ta by měla být již lehčí. Ideální je miska zeleninového salátu, sklenka mléka, zakysaného nápoje nebo bílý jogurt.

A jak řešit případné večerní chutě? Pokud se neobejdete bez mlsání u televize, nakrájejte si zeleninu na proužky a k tomu si připravte tvaroh se solí nebo jiným kořením, můžete si třeba nakrájet i okurku se sýrem.

Zkuste například tento recept: