Vliv výživy na riziko onemocnění rakovinou

Vlivu výživy je připisováno 30-35 % všech úmrtí na rakovinu, alkoholu 5 %, nedostatku pohybové aktivity 5 %, kouření 15-30 %. Výživové faktory jsou pro nekuřáky nejsilnějším faktorem v prevenci rakoviny.

Výživa může ovlivnit proces karcinogeneze ve všech jejích fázích, a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. V případě, že hledáme přímou souvislost mezi jednotlivou skupinou potravin a nádory nebo mezi určitým charakterem stravování a rizikem nádorových onemocnění, málokdy najdeme jednoznačný vztah.

Vždy je nutné chápat vliv výživy v kontextu celkového životního stylu a zahrnout i pohybovou aktivitu, nekuřáctví, umírněnou konzumaci alkoholu apod. Také zatím nejsou zcela přesvědčivé důkazy o tom, že by nějaká dieta nebo způsob stravování jednoznačně dokázaly zabránit vzniku nádorových onemocnění nebo je vyléčit.

Rizikové faktory ve stravě

jednoznačně alkohol
konzumace červeného masa a uzenin
nadměrný příjem soli
celkově strava vedoucí ke vzniku nadváhy a obezity

Vedle jednotlivých rizikových nutričních faktorů se při vzniku nádorů jako karcinogeny uplatňují i produkty plísní (tzv. mykotoxiny, např. ochratoxin, aflatoxiny) a některé přírodní pesticidy produkované rostlinami na ochranu před houbami a hmyzem.

Jako silné karcinogeny mohou působit látky vznikající v potravinách v průběhu nešetrné tepelné úpravy jako je smažení, grilování nebo obecně tepelná úprava za vysokých teplot.

Alkohol

víno Konzumace alkoholu je dávána do souvislosti především s nádory dutiny ústní a hltanu, hrtanu, jícnu a jater. U těchto nádorů se riziko násobí v kombinací s kouřením.

U některých typů nádorů (např. nádorů prsu) se riziko významně zvyšuje již při velmi nízké úrovni konzumace alkoholu, např. již příjem 20 g etanolu denně zvyšuje riziko o 25-30 % (20 g přibližně odpovídá například ½ litru piva nebo 200 ml vína).

Nadváha a obezita

Vysoká hodnota BMI zvyšuje riziko řady nádorů, nejprokazatelněji v případě karcinomu prsu, prostaty, ledvin, žlučníku a tlustého střeva a konečníku.

Mechanismy vlivu obezity jsou různé, významnou úlohu sehrává sama tuková tkáň (zejména tuk v oblasti břicha; tzv. abdominální typ obezity), která je velmi metabolicky aktivní a jejíž zmnožení bývá spojeno s vysokou hladinou inzulínu (hyperinzulinémie), inzulínorezistencí (rezistence vůči inzulínu; stojí v pozadí vzniku cukrovky 2. typu) a chronickým zánětem.

Z hlediska prevence nádorových onemocnění bychom měli usilovat o udržení normálního rozmezí BMI (BMI 18,5-25 kg/m2) v průběhu celé dospělosti, přičemž celkový váhový přírůstek během dospělosti by neměl být větší než 5 kg.

Tuky

Před několika lety byl považován nadměrný příjem tuků za přímý rizikový faktor pro vznik nádorů prsu a tlustého střeva a konečníku. Současné poznatky nepotvrzují přímý vliv vyššího příjmu tuků v dietě, ale tuky zcela jistě důležitou úlohu sehrávají.

Příjem vysokotučných potravin vede k obezitě, prokázaným rizikovým faktorem je pak příjem nasycených mastných kyselin z uzenin a tučného masa. Tučné potraviny jsou zároveň chudé na vlákninu, neobsahují ani ochranné látky, jako je tomu u ovoce a zeleniny, často však obsahují velký podíl soli a konzervačních látek.

Maso

Velké karcinogenní riziko představuje především tzv. sekundárně zpracované maso, tj. uzeniny, uzené a grilované maso. Zde je prokázán vztah k rakovině tlustého střeva, konečníku, pankreatu a prostaty. V prevenci je proto vhodné výrazně omezit konzumaci uzenin a nejíst maso vícekrát než jednou denně.

Při výběru masa má vždy přednost libové maso a velikost porce červeného masa by neměla překročit 80 g. Maso lze úspěšně nahrazovat rybami a luštěninami.

Sůl

Nadměrný příjem soli může souviset s rizikem vzniku karcinomu žaludku.

Antikancerogenní účinky

zelenina Za vysoce ochranný faktor je považován dostatečný příjem zeleniny a ovoce, kde je známý pozitivní vliv antioxidantů (př. vitamin A, C, karotenoidy, vitamin E, selen, zinek) a fytochemikálií. Antikancerogenní účinky jsou připisovány také zelenému čaji a kávě.