Přestože se průměrná délka života prodlužuje, cílem většiny z nás je nejen dlouhý, ale i zdravý život. A podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) můžeme své zdraví ovlivnit až z 80 %.

Význam hydratace

Jedním z klíčových faktorů pro udržení dobrého zdraví je správná hydratace. Pitný režim je důležitý pro prevenci mnoha onemocnění a zdravotních problémů.

Věděli jste například, kolik vody obsahují jednotlivé části lidského těla? Pokud ne, pak vězte, že oko 95 %, krev 94 %, játra 86 %, plíce 83 %, ledviny 79 %, mozek, srdce a svaly 75 %.

„Průměrné mužské tělo (80 kg) se skládá ze 60 % vody, ženské (60 kg) zhruba z 55 %. Voda má v těle funkci rozpouštědla, transportního média, zásadní roli hraje při vylučování, výměně látek. Proto je důležité pečovat o rovnováhu příjmů a výdajů vody, aby všechny procesy, kterých se voda účastní, neustále probíhaly správně. Nestabilita se může stát zdrojem významných zdravotních problémů,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková, vedoucí oddělení Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP. „Vnímáme, že je potřeba lidem neustále vysvětlovat, co všechno mohou pro své zdraví sami udělat, a motivovat je k tomu, aby to skutečně dělali.“

Mnozí z nás se mylně domnívají, že stačí pít až při pocitu žízně. Ve skutečnosti bychom měli pít pravidelně po celý den, ideálně po menších dávkách.

„Tekutiny bychom se měli snažit přijímat rovnoměrně v průběhu celého dne. Ideální je pít po menších dávkách a ne více než 150 ml najednou, abychom organismus nepřetížili. A protože tekutiny nedoplňujeme jenom v nápojích, optimálně bychom si jejich příjem měli rozdělit mezi nápoje - cca 2/3 - a potraviny bohaté na tekutiny - cca zbylou 1/3. Určitě bychom měli zohlednit svůj aktuální zdravotní stav, míru zatížení i okolní klima. A pokud se v letních měsících více potíme, zaměřme se také na příjem minerálů ve formě slabě a středně mineralizovaných vod,“ doporučuje Mgr. Adéla Skoupá, konzultant zdravého životního stylu.

Specifické situace vyžadující úpravu pitného režimu

Někdy je třeba upravit pitný režim v závislosti na situaci:

• Cestování – vodu mějme vždy s sebou. Na cestách a v rizikových regionech preferujme balenou a neperlivou variantu.
• Jídlo – před, během i po jídle pijeme. Podporujeme tak trávení.
• Manuální práce – ve výrobních halách, prašném prostředí či vyšších teplotách se potřeba tekutin a minerálů zvyšuje.
• Fyzická zátěž – před, během i po zátěži přijímejme vodu i minerální látky. Pozor, toto množství nezapočítáváme do běžného pitného režimu.
• Léto – hydratujme a osvěžujme se nápoji s teplotou cca 16 °C. Ledové nápoje snižují pocit žízně a způsobují zažívací obtíže.
• Klimatizace – dýchání suchého vzduchu zvyšuje potřebu tekutin. Nižší teplota naopak snižuje pocit žízně.
• Zapíjení léků – zapíjejme alespoň 200 ml obyčejné vody. NE alkoholem, mlékem, ani kávou.
• Horečka – zvýšená potřeba tekutin o 10-12 % s každým 1 °C nad běžnou teplotu 37 °C.

Co se děje, když je v těle málo vody?

Co může vést k nedostatku vody v našem organismu? Například ztráta krve, popáleniny, diuretika, průjmy, nadměrné pocení, horečnaté onemocnění, onemocnění ledvin aj.

„Dehydratace se může rozvíjet buď postupně, nebo rychle. Její projevy záleží na celkové kondici, rezervách organismu, věku a přidružených onemocněních. Lehkou formu dehydratace nejspíše zažil každý z nás. Dehydratace se může projevovat jak poměrně mírnými projevy, jako suchá kůže, oschlý jazyk, zhoršená koncentrace, neklid, bolest hlavy, únava, vyšší koncentrace moči, tak i závažnějšími symptomy, např. křečemi, zmateností, mdlobami, nízkým tlakem, zrychleným tepem i dýcháním. V krajním případě může dojít i k úmrtí,“ pokračuje MUDr. Ježková.

Důsledky dlouhodobě nedostatečné hydratace organismu, pak mohou být následující:

• Zhoršený fyzický i duševní výkon, zhoršení kognitivních funkcí, soustředění
• Zácpa a zažívací problémy
• Snížená tvorba slin, současně s tím stoupá riziko zubního kazu
• Snížené slzení, suchost spojivek, větší náchylnost k zánětům spojivek nebo poškrábání rohovky
• Suchost sliznic, které jsou křehké a náchylnější k zánětům
• Stoupá riziko vzniku ledvinových kamenů či zánětů močových cest
• Snižuje se vylučování odpadních látek, ale i léků
• Zhoršení termoregulace, riziko přehřátí
• Stoupá riziko vzniku krevní sraženiny

Tip: V případě rychlé potřeby doplnění tekutin, například při horečnatých průjmových onemocněních, můžete použít domácí rehydratační roztok.
Připravíte ho ze 2 lžic cukru, 1/2 lžičky soli (ideálně 1/4 lžičky soli a 1/4 lžičky jedlé sody), 100 ml pomerančové šťávy (pro obsah draslíku). Vše doplňte převařenou vodou do 1 litru. Roztok podávejte vychlazený na 4–8 °C a po lžičkách. Každých 5 minut podávejte 5 ml roztoku. Dospělí by měli vypít 250-500 ml a děti 125-250 ml během jedné hodiny. Celková rehydratace by měla být zvládnuta během 3-6 hodin. Vnímejte ji ale jako léčebnou metodu, nikoli jako příklad běžného pitného režimu.

Když je naopak vody moc

Přestože takové situace nastávají méně častěji, může někdy dojít k přetížení organismu vodou, kdy jsou nadměrně zatíženy nejen ledviny, ale také srdce. Příčinou je zvýšený příjem a snížený výdej.

„Může dojít dokonce i k otravě vodou v případě, když jí rychle vypijeme skutečně velké množství. Může pak docházet k nevolnosti, zvracení či šokové reakci. Je to ale extrémní jev, který nastává zřídka, nicméně je třeba si i tato rizika uvědomovat“ popisuje Jana Ježková.

Dodržování správného pitného režimu je klíčem k udržení dobrého zdraví a prevenci mnoha onemocnění.

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroj informací:
tiskové materiály OZP
https://www.healthline.com/health/dehydration
https://www.livestrong.com/article/76903-hydrate-dehydrated/