Pojem „oxidační stres“ popisuje nerovnováhu mezi množstvím volných radikálů (a reaktivních metabolitů) působících na náš organismus a antioxidantů – kdy převažují volné radikály. Tyto molekuly (reaktivní formy kyslíku a dusíku) vznikají při metabolických procesech v těle, ale i ve vnějším životním prostředí (znečištěním ovzduší, aj.)

Volné radikály nám na jedné straně pomáhají chránit náš organismus před mikroorganismy, které likvidují v procesu fagocytózy, Pokud jich však vzniká příliš mnoho, poškozují náš organismus a jeho tkáně, buňky – negativně ovlivňují bílkoviny, lipidy i nukleové kyseliny.

• Volné radikály jsou spojené se stárnutím buněk, s chronickými onemocněními jako je cukrovka 2. typu nebo zánětlivá onemocnění střev, dále s nádorovými onemocněními, s rozvojem i urychlením aterosklerózy, ale jsou zmiňovány i ve vztahu s řadou degenerativních onemocnění, jako je např. Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc.

Antioxidanty – strážci rovnováhy

V našem těle jako ochrana fungují antioxidační systémy, které mají tyto látky zneškodňovat, navíc přijímáme látky s antioxidačními účinky se stravou (zejm. konzumujeme-li dostatek zeleniny a ovoce). Antioxidanty jsou metabolity rostlin, jsou to látky, které mají bránit průběhu negativních oxidačních dějů v našem těle – výrazně zpomalují radikálové reakce.

• Cílem je dosáhnout rovnováhy, aby volné radikály nebyly „v přesile“. Látek s antioxidačním potenciálem je velmi mnoho – je známo kolem 4000 antioxidantů. Těmi nejznámějšími a nejvýznamnějšími jsou vitamín C, v tuku rozpustné vitamíny A a E, flavonoidy, polyfenoly (resveratrol, katechin, quercetin, aj.) a karotenoidy (betakaroten, lykopen, aj.)

Stopové prvky selen a zinek nepatří přímo mezi antioxidanty, ale protože jsou to kofaktory velmi důležitých enzymů, významně se podílí na správném fungování antioxidačních systémů.

Není žádný antioxidant, který by dokázal likvidovat všechny druhy volných radikálů – proto potřebujeme přijímat různé látky s antioxidačním účinkem – z pestré stravy. Dále sami sobě můžeme prospět tím, že nebudeme kouřit a konzumovat větší množství alkoholu, což vede buď ke zvýšení aktivity volných radikálů nebo snížení antioxidační kapacity některých vitamínů či poklesu hladin látek s antioxidačním účinkem.

Pestrá strava vs. doplňky

Nehledejme rychlé a jednoduché řešení v podobě tabletek či kapslí – doplňků stravy.

Doplňky nám nemusí prospět, ale dokonce nám mohou naopak uškodit. Výzkumy prokázaly, že pokud užíváme vyšší dávky syntetických antioxidantů, riziko rozvoje nádorových onemocnění se může zvýšit – platí to např. pro betakaroten (zejména u kuřáků). Nejvhodnější tak je čerpat antioxidanty přírodní, které jsou účinnější a bezpečné, z pestré stravy.

Ideálně bychom měli zařazovat různé druhy čerstvé zeleniny a ovoce v dostatečném množství, konzumovat obiloviny a luštěniny, ořechy a semena, popíjet také zelený čaj či kvalitní kávu, konzumovat za studena lisovaný olivový olej. Kromě antioxidantů tak přijmeme i vlákninu, vitamíny, minerální látky a další sloučeniny s pozitivním účinkem. Není vhodné se omezovat jen na tzv. „superpotraviny“, důležitá je pestrost.

Kde všude je najdeme?

• Bohaté na antioxidanty jsou šípky, maliny, borůvky a jahody, ostružiny, hroznové víno či červený grep.
• Ze zeleniny jsou vhodné např. česnek, cibule, artyčoky, rajčata, brokolice, červená řepa, špenát, červené a také čínské zelí, růžičková kapusta, petržel a mrkev.
• Skvělým zdrojem je i zelený čaj, kvalitní káva a kakao, antioxidanty najdeme i v houbách, červených fazolích, květech lípy či černého bezu a různých bylinkách (ostrpestřec mariánský, oregano, meduňka, tymián, máta, hřebíček či skořice, aj.).
• Látky s antioxidačním účinkem obsahují i ořechy a semena (např. pekanové, vlašské, lískové ořechy), také olivy.