Pravidelně vídáme lidi v našem okolí fotografovat si svá jídla bezprostředně před tím, než je zkonzumují. V současné době se velmi často setkáváme s fotografiemi potravin i celých pokrmů zejména na sociálních sítích. Je tedy možné, že prohlížení těchto fotografií nás ovlivní natolik, že změníme své stravovací návyky? Nová studie prohlašuje, že tomu tak je.
Ve Velké Británii se zabývali tím, zda informace publikované na Facebooku ovlivňují zdravou nebo nezdravou výživu uživatelů této sociální sítě. Tímto problémem se zabývá studie z Aston University v Birminghamu. Studie probíhala pod vedením Lily Hawkins, pod dohledem Dr. Jasona Thomase, vedoucí výzkumné skupiny byla profesorka Claire Farrow ze School of Life and Health Sciences.
Tazatelé zjišťovali od respondentů za pomocí kontrolního dotazníku, jaké množství ovoce, zeleniny, vysokokalorických potravin a slazených nápojů jejich kamarádi „na síti“ běžně denně konzumují. Následně respondenti informovali výzkumníky o množství těchto potravin, které sní sami. Na závěr výzkumníci tyto dvě informace porovnali a zjistili, že sami dotazovaní snědí všeho o pětinu víc, než odhadovali svým kamarádům na internetu.
Z výsledků vyplynulo, že pokud se uživatelé sociálních médií domnívali, že ostatní jejich kamarádi „na síti“ souhlasí s konzumací ovoce a zeleniny, pak stejně tak konzumují ovoce i zeleninu. Zároveň zjistili, že pokud uživatelé souhlasí s konzumací více nezdravých vysokokalorických potravin a na sítích sociálních médií to publikují, ovlivní to jejich vrstevníky a ti se také začnou stravovat nezdravě.
K ovlivnění vrstevníků a jejich následné úpravě stravovacích návyků mohlo dojít právě vlivem působení uživatelů Facebooku, kteří zveřejňují vše o jimi zkonzumovaném jídle a nápojích. Stejně tak k tomu ale mohlo dojít pouze z jejich celkového pohledu na zdraví. Jak vnímání obecného doporučení ohledně stravování, tak i doporučení od vrstevníků publikujících fotografie různých pokrmů, vedlo k rozdílné spotřebě nízkokalorických i vysokokalorických potravin.
Lily Hawkins uvádí, že pokud věříme, že naši přátelé jedí více ovoce a zeleniny, tak je také s radostí jíme. Pokud cítíme, že naši přátelé sympatizují s nadměrnou konzumací „dobrot“ a slazených nápojů, ovlivní nás to natolik, že s jejich přesvědčením souhlasíme a klidně se těmito potravinami můžeme přejídat, přestože víme, že se jedná o jídlo nezdravé.
Studie činí závěr, že sociální média lze využít k vylepšení stravovacích návyků našich kamarádů. Tyto poznatky by se dále mohly použít jako nástroj k intervenci ve prospěch veřejného zdraví.
Je tedy minimálně správné se před zveřejňováním textů, fotografií jídel či videí zamyslet nad tím, pro koho jsou určeny a zda jsou takové fotografie pro určitou skupinu lidí vůbec vhodné. Ze studie je zřejmé, že má-li influencer kladný postoj k dané problematice, zrcadlí se jeho chování v jednání kamarádů. Fotografická i jiná činnost by měla tedy směřovat k pozitivnímu ovlivnění široké veřejnosti směrem ke zdravému životnímu stylu.
Mgr. Kristina Šístková
