Trávicí ústrojí je velmi rozsáhlý a složitý systém. Nemoc může zasáhnout kteroukoli jeho část - od dutiny ústní, přes žaludek, tenké a tlusté střevo po konečník. Zásady dietoterapie jsou tak velmi různorodé v závislostí na potížích. Dnes se zaměříme na potíže při onemocnění refluxu, žaludku a na výživová doporučení při žaludečních vředech.
Spektrum onemocnění gastrointestinálního traktu je velmi pestré. Od zcela banálních záležitostí, jako je například nadýmání, zácpa nebo třeba jednodenní nevolnost způsobená dietní chybou - až po závažné choroby, kam patří především chronické a autoimunitní záněty a nádorová onemocnění. Téma je tak rozsáhlé, že se zaměříme pouze na nejčastější obtíže a s nimi spojená výživová doporučení.
Mezi nejčastější postižení jícnu patří bezesporu tzv. gastroezofageální reflux, což je zpětný návrat žaludeční šťávy ze žaludku do jícnu, popř. až do dutiny ústní či do dýchacích cest. Za normálních okolností brání zpětnému toku žaludečního obsahu svěrač mezi jícnem a žaludkem, který povoluje při průchodu tekutin nebo jídla a následně se uzavírá. Vzhledem k tomu, že se v žaludku nachází kyselina chlorovodíková, vede uvolnění dolního jícnového svěrače k opakovaném refluxu žaludečního obsahu s rizikem poškození sliznic a zánětu jícnu.
Hlavními projevy je jednak nepříjemný pocit vracejících se žaludečních šťáv, dále hořko v ústech, pálení žáhy, někdy pocit cizího tělesa v krku, u malých dětí zvracení. Závažné je, pokud žaludeční obsah zatéká i do dýchacích cest, kde může dojít k jejich poleptání. Gatroezofageální reflux může být také jedním ze spouštěčů astmatického záchvatu.
U těhotných žen se doporučuje spát ve zvýšené poloze, vyvarovat se na noc tučných a sladkých pokrmů a v případě potřeby od 4. měsíce těhotenství zvolit léčbu tzv. inhibitory protonové pumpy (Omeprazol).
U kojenců pomáhá nepokládat dítě po krmení na zádíčka, ale uložit jej do mírně zvýšené polohy (v úhlu přibližně 30stupňů). Přínosem je i opakované pokládání na bříško v průběhu dne. Na doporučení pediatra můžete sáhnout i po přírodních přípravcích na bázi vlákniny ze svatojánského chleba umožňujících zahuštění mléka a zmírnění ublinkávání.
V léčebné výživě refluxní choroby je doporučováno:
Někdy dokáže pořádně potrápit náhle vzniklá nevolnost (odborně řečeno akutní gastritida), která je zpravidla následkem bakteriální nebo virové infekce, dietní chyby nebo nadměrné konzumace alkoholu. Projevem bývá bolest žaludku, pocit na zvracení nebo zvracení, nechutenství.
Řešení obtíží je snadné:
V případě akutních obtíží je vhodná jednodenní hladovka - důležité je však dbát na příjem tekutin. Přínosem mohou být i tzv. rehydratační roztoky.
Od druhého dne lze zařazovat suchary nebo starší pečivo, později zeleninové polévky, dušenou rýži, suché brambory, bramborovou kaši (bez mléka a tuku), vařené libové maso a těstoviny.
Jestliže potíže trvají déle, objeví se i horečka nebo je zvracení úporné, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
V podstatě se jedná o takové poškození sliznice, které není pouze povrchové, ale proniká i do hlubších vrstev. Při vzniku se uplatňuje hlavně porušená obranyschopnost žaludeční sliznice a agresivní působení žaludeční šťávy. Lví podíl při jejich vzniku sehrává stres, infekce Helicobacter pylori, chronické užívání nesteroidních antiflogistik (příkladem je aspirin, ibuprofen), kouření a alkohol. Uvažuje se také o vlivu nadměrného příjmu soli, cukru a nízké konzumace vlákniny. Přestože hlavním pilířem léčby je užívání léků, značnou úlohu sehrávají i dietní a režimová opatření.
Základní výživová doporučení
PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
