Bolesti za hrudní kostí, pálení žáhy, zápach z úst, ale také kašel, chrapot a záněty středouší. Za tím vším může být gastroezofageální reflux (GER). Označujeme tak návrat částečně natrávené potravy z žaludku zpět do jícnu. Kdy se příznaky vyskytují? Jak probíhá vyšetření? Jaké jsou možnosti léčby?
Gastroezofageální reflux v prvním roce života je způsoben samovolným návratem obsahu žaludku zpět do jícnu a někdy až do úst. Jeho příčinou je nedokončený vývoj funkčního svěrače mezi jícnem a žaludkem, který se dokončuje až během prvního roku života.
Pokud nemá dítě jiné problémy a i přes častější blinkání dobře prospívá, nevyžaduje tento stav žádnou zvláštní léčbu. Pokud příznaky přetrvávající ještě po 18. měsíci života, je vhodné stav konzultovat s pediatrem. GER se častěji objevuje u dětí předčasně narozených a nezralých.
Děti s refluxem se často jsou plačtivé a neklidné, zejména když jsou hned po kojení uloženy do vodorovné polohy. Proto se doporučuje nechat miminko nejprve na svém rameni odříhnout a až poté položit.
Ač se to zdá k nevíře, problémy s ušima, rýmou nebo pokašláváním jsou skutečně velice často způsobeny refluxem, protože vracející se žaludeční šťávy mohou dráždit jícen a i oblast krku a nosní mandle.
Šťávy buď dítě dráždí ke kašli, případně se zasažené místo může stát ložiskem chronické infekce, která s sebou nese další potíže od chrápání, přes dýchání s otevřenou pusou až po záněty středního ucha.
Není-li příčinou opakovaných zánětů středního ucha zvětšená nosní mandle nebo prokázaná porucha imunity a alergie, nebo dítě dlouhodobě bez zjevných příčin pokašlává, měl by ho vyšetřit specialista na trávicí systém, gastroenterolog.
Jednou z možností je vyšetření ultrazvukem. Těsně před vyšetřením dáte dítěti najíst nebo napít a vyšetření prokáže, zda se dítěti jídlo vrací nebo ne. Další možností je 24 hodinový monitoring, kdy se do žaludku zavede skrz nos hadička a vše monitoruje s ní spojený přístroj, který má dítě připevněný na boku. Moderní metodou je také několika vteřinové zavedení kamerové sondy, což je možné jen u starších dětí a dospělých.
Nejčastějším příznakem GER u dospělých je pálení žáhy, který může být spojený s hořkokyselým pocitem v ústech. Dlouhodobé dráždění vracejícími se šťávami může mít za následek zánět hrtanu a průdušek provázený chronickým chrapotem, kašlem, záněty středouší a také zvýšenou kazivost zubů. Někdy si nemocní stěžují na problémy s polykáním nebo bolest v krku.
Ne vždy je nutné vyhledat lékařskou pomoc, pomoci může redukce tělesné hmotnosti, konzumace menších porcí, vyvarování se příliš tučných, aromatických, kořeněných, sladkých či kynutých jídel.
Alespoň hodinu po jídle vyčkejte se sportem a snažte se alespoň dvě hodiny neležet, protože vleže se natrávená strava dostává snáze zpět do jícnu.
Kouření také zhoršuje projevy GER, protože nikotin uvolňuje žaludeční kyseliny a způsobuje ochabnutí jícnového svalu, který tvoří otevírající se přepážku mezi trubicí jícnu a žaludkem.
Lékařskou pomoc je potřeba vyhledat pokud obtíže trvají dlouhodobě nebo se vracejí. Sliznice jícnu totiž není přizpůsobená na kyselé žaludeční šťávy a dochází k jejímu poškozování.
Základem léčby lehčích forem onemocnění jsou režimová a dietní opatření. Režimová spočívají v redukci tělesné hmotnosti, zamezení zvyšování nitrobřišního tlaku například při práci v předklonu a spánku na nakloněném lůžku.
Z léků pomohou antacida, které váží žaludeční kyselinu chlorovodíkovou, která se podílí na procesu trávení a vytváří ochranný filtr na sliznici žaludku. Lékař může předepsat léky s obsahem omeprazolu, který se podává ráno nalačno. Léčba může trvat několik týdnů a je možné ji pak s odstupem opakovat.
U těžších refluxů, které ohrožují život nemocného vdechnutím žaludečního obsahu a refluxy, na které nezabírá farmakologická léčba, je někdy nutné operační řešení.
Mgr. Martina Karasová
