Obezita jako nemoc splňuje bio-psychosociální kritéria Světové zdravotnické organizace pro definici nemoci: přítomnost nefunkčního orgánu (tukové tkáně) a poruch metabolismu má dopad na psychický stav pacienta a jeho fungování ve společnosti.

Celkový počet lidí žijících s obezitou přesáhl v celosvětovém měřítku jednu miliardu, z toho 159 milionů jde na vrub dětí a dospívajících a obezita se vyskytuje u 879 milionů dospělých. Světová obezitologická federace předpovídá, že pokud budou současné trendy pokračovat, bude do roku 2035 většina světové populace (51 %, více než čtyři miliardy lidí) trpět nadváhou nebo obezitou a každý čtvrtý člověk (téměř dvě miliardy) bude obézní.

Co tím můžeme dělat?

Přední italští a španělští vědci z různých vědních oborů zahrnujících oblast medicíny, výživy, ekonomie, psychologie, sociologie a urbanismu diskutovali v květnu 2024 na sympóziu v Madridu, jaké nové strategie mohou národní vlády a mezinárodní instituce použít v boji proti nárůstu obezity ve společnosti. Diskutovány byly hlavně tři oblasti zájmu:

• Rostoucí prevalence obezity koreluje s poklesem dodržování zásad zdravého životního stylu.
• Socioekonomické podmínky mají významný vliv na výskyt a rozvoj obezity.
• Interakce genů a prostředí předurčuje individuální náchylnost k rozvoji obezity.

Závěry sympozia byly zformulovány ve strategickém dokumentu pro roky 2024–2025 nazvaném Madridská charta.

Principy středomořské stravy se vytrácí

Středomořská strava bývá ve výživových doporučeních často uváděna jako vzor pro správné stravovací návyky. Konzumace ovoce, zeleniny, luštěnin a ryb, považovaná za pilíře středomořské stravy stále klesá. Odhaduje se, že i ve středomořských zemích dodržuje zásady správného stravovacího režimu méně než 15 % populace.

Socioekonomické faktory

• Omezené ekonomické zdroje u některých sociálních skupin vedou k nedostatku rozmanitosti potravin, podporují kalorickou nerovnováhu mezi příjmem a výdejem energie a nadměrnému příjmu potravin.
• Potraviny s vyšším obsahem energie jsou cenově dostupnější než zdravější varianty jako ovoce a zelenina.
• Digitalizace společenského života a častější používání sociálních médií vede k podpoře sedavého způsobu života a úbytku aktivních volnočasových činností, včetně sportu.
• Stres v práci přispívá ke zkrácenému spánku, což rovněž může podporovat nadměrný příjem energie.

Nepodceňujme význam genetiky

Vědecký výzkum z posledních let ukázal, že genetika hraje významnou roli při ovlivňování energetické bilance jedince a komplexně interaguje s dalšími faktory regulace hmotnosti. To může v budoucnu vést k vývoji personalizovaných stravovacích režimů, specificky přizpůsobených metabolickým potřebám každého jednotlivce.

Důležitý je multidisciplinární přístup

• Diagnostika nadváhy a obezity by se neměla omezovat na prostý výpočet indexu tělesné hmotnosti, ale měla by zahrnovat hloubkovou analýzu složení těla, lokalizaci tělesného tuku, jeho zánětlivý stav a další parametry ukazující na poškození orgánů. Kromě toho by měly být zohledněny psychologicko-behaviorální aspekty a funkční omezení, která charakterizují jedince s obezitou. Lékaři by měli osoby s nadváhou nebo obezitou jasně informovat o skutečných rizicích, bezprostředních i dlouhodobých, spojených s těmito stavy.
• Vlády musí vytvořit síť veřejných a soukromých center péče s multidisciplinárními týmy a odpovídajícím vybavením, která mohou sloužit jako skutečná referenční pracoviště pro péči o obézní, přesahující rámec prosté lékařské diagnostiky a povrchních výpočtů kalorií.
• Vlády musí podporovat šíření znalostí, která by jednotlivcům umožňovala činit informovaná rozhodnutí v rámci zásad tvorby správné skladby jídelníčku. Středomořská strava může sloužit jako vzor, u kterého nejde jen o formování stravovacích návyků, ale i vyváženého životního stylu. Zásady lze uplatňovat i mimo oblast Středomoří.
• Boj proti obezitě musí začít již v dětství. Za tímto účelem by měly být zaváděny povinné programy tělesné výchovy a vzdělávání v oblasti výživy.
• Vlády a Evropská komise musí zahrnout posouzení různých vlivů na osobní život jednotlivců do všech legislativních, finančních a veřejných plánů.
• Vlády musí podporovat různé aktivity působící proti obezitogennímu prostředí (podpora pohybu, rozvoje parků a zařízení pro aktivní životní styl) a podporovat přístup k pestré škále potravin.
• Veřejný i soukromý sektor se musí zavázat k boji proti všem formám stigmatizace obézních osob.
• Výrobci potravin, potravinářské svazy a organizace musí spolupracovat na omezení některých propagačních kampaní, kromě toho se vyzývají ke zmenšení porcí.

Některá opatření zmíněná v Madridské chartě vypadají jako jednoduchá a již po několikáté opakovaná, ale jejich uplatnění v praxi v širším měřítku stále chybí.

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroj informací: https://competere.us7.list-manage.com/track/click?u=bee69415fd6d5648cba353f15&id=b1e9fb26d1&e=d76051dcc0