Navštívit očního lékaře by ale měl jednou za čas každý z nás. Vyšetření totiž může odhalit i závažnější problémy. Lékař může navrhnout rychlé řešení potíží. Preventivní prohlídka 1x za rok je bezplatná. Předepsané brýle sice něco stojí, ale řeší kombinací potíží komplexně. Navíc většinu níže popsaných očních vad již moderní oční chirurgie umí vyřešit také. 

Krátkozrakost (myopie)

Krátkozrakost je velice rozšířená refrakční vada, trpí jí až třetina populace. Jejím hlavním projevem je snížená zraková ostrost do dálky. Většinou souvisí s růstem oka, kdy oko naroste do větší délky nebo má podklad ve zvýšeném zakřivení rohovky nebo čočky. Diagnostikována bývá často už ve školním věku, ale může se objevit až později, přičemž kolem 25. roku života se růst vady zpravidla zastaví. Krátkozrakost lze řešit brýlemi, kontaktními čočkami nebo operativně. Brýle a kontaktní čočky vadu pouze korigují, laserová operace však představuje trvalé řešení.

Dle průzkumu tři čtvrtiny krátkozrakých potřebují brýle či čočky denně:

• k řízení vozu
• ke sledování televize či kina
• k práci či ke studiu

Jak říká MUDr. Jakub Ventruba, Ph.D.: „Právě u pacientů s krátkozrakostí a krátkozrakostí v kombinaci s astigmatismem je s pomocí laserových operací dosahováno nejlepších výsledků. Operace je bezbolestná a pacient v podstatě vidí ihned po operaci.“

Důležitá je však volba kliniky se schopnými operatéry s dlouholetými zkušenostmi a moderním vybavením, které umožňuje provádět i nejnovější metody zákroků.

Dalekozrakost (hypermetropie)

Dalekozrakost se projevuje velmi rozostřeným viděním na blízko a méně rozostřeným viděním na dálku. Oko postižené touto vadou bývá příliš krátké nebo mají optická prostředí menší lomivost, což způsobuje posun myšleného ohniska až za sítnici.

V mládí se nižší vada nemusí vůbec projevit - mladé oko má schopnost zaostřit (akomodovat). Když je ale oko nuceno takto zaostřovat neustále, mohou se objevit bolesti hlavy, očí, přechodně zamlžené vidění, únava a podobně. S přibývajícím věkem se zhoršují akomodační vlastnosti oka a projevují se pak i nižší vady.

Dle průzkumu používají dalekozrací respondenti většinou jen brýle – 66 % z nich; pouze 5 % preferuje výhradně čočky, zbytek zrak koriguje střídáním brýlí a čoček.

„Řešení dalekozrakosti závisí jednak na věku a dále na velikosti dioptrické vady. U mladších pacientů lze nižší dalekozrakost (cca do +3D) úspěšně řešit laserovým zákrokem. U vyšších vad je možné implantovat tzv. fakické nitrooční čočky. U pacientů v presbyopickém věku (cca po 45. roce) bývá výhodnější provádět refrakční výměnu čočky. Pacienti se tak mohou zbavit zároveň brýlí do dálky i do blízka, a to s trvalým efektem,“ říká primářka oční kliniky LEXUM MUDr. Silvie Zapletalová.

Pacienti většinou řeší, že se zákrok nepovede nebo že bude bolestivý.

To primářka vyvrací: „Operace je nebolestivá, oči jsou předem důkladně znecitlivělé pomocí účinných anestetických kapek. Rizika jsou vzácná. Může ale dojít např. k infekci, proto je třeba dodržovat pooperační režim – týden kapat antibiotické kapky a cca měsíc se vyhýbat infekčnímu prostředí, jako jsou bazény, koupaliště atd.“

Šedý zákal (katarakta)

Při šedém zákalu je původně čirá oční čočka zakalená, což způsobuje zamlžené nebo neostré vidění. Toto onemocnění je nejčastější příčinou slepoty na světě a týká se především starších lidí – ve skupině nad 65 let má šedý zákal až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Šedý zákal lze vyřešit pouze operativně.

„Pacientovi je do oka mikrochirurgicky implantována umělá nitrooční čočka. Běžně implantovaná tzv. monofokální čočka umožňuje ostré vidění na jednu vzdálenost. Pokud se pacient chce současně zbavit i refrakční vady a odejít třeba zcela bez brýlí, má možnost zvolit si některou ze speciálních čoček,“ vysvětluje docentka MUDr. Zuzana Hlinomazová, Ph.D., lékařská ředitelka sítě očních klinik LEXUM.

Astigmatismus

Astigmatismus se často vyskytuje společně s dalekozrakostí či krátkozrakostí. Je způsoben nepravidelností oka. Rohovka či čočka nemají ideální zakřivení, ale jsou zdeformovány do elipsoidního tvaru. Rozostřené je tak vidění do dálky i do blízka – dle stupně vady.

Nízký astigmatismus si člověk nemusí uvědomovat. Rozpoznat příznaky lze při zhoršeném osvětlení, kdy má člověk větší problém rozpoznávat drobné detaily. Astigmatismus se velice často řeší laserovou operací, která trvá jen několik málo minut.

Vetchozrakost (presbyopie)

Vetchozrakost není oční vada, ale s věkem přirozený pokles akomodace. Pružnost čočky se postupně zhoršuje a po čtyřicítce se zpravidla dostává na úroveň, kdy míra jejího vyklenutí nepostačuje k ostrému vidění na blízko. Dalekozrakým lidem se vetchozrakost zpravidla projeví dříve. Lidé, kteří dosud žádnou oční vadou netrpěli, začnou mít problémy se čtením nejprve při zhoršeném světle, nebo při únavě. A nejlépe jsou na tom lidé s vrozenou krátkozrakostí. Těm někdy stačí jen odložit své brýle na dálku. I vetchozrakost lze řešit operativně.

„U tohoto typu vady je vhodné zvažovat spíše refrakční výměnu čoček, laserová operace je vhodná jen v některých případech,“ doplňuje MUDr. Jakub Ventruba.

Více informací na www.ocividnejinapece.cz