Každý třetí dospělý trpí duševními problémy

Odborníci došli k závěrům, že v důsledku pandemie každý třetí dospělý v podzimní vlně trpěl duševními problémy.

„Zvláště vysoký výskyt duševních onemocnění vidíme u mladých dospělých a u lidí, kteří na tom jsou hůře ekonomicky – přišli o práci, museli si zkrátit úvazek, mají minimální příjem atd.,“ říká PhDr. Petr Winkler, Ph.D., vedoucí výzkumného programu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).

Podle dat NÚDZ stoupl oproti předpandemickému období výskyt deprese a rizika sebevražednosti 3x a výskyt úzkostných poruch 2x.

Roli v tom hrají také obavy o zdraví vlastní i těch nejbližších, ale také všechny absence aspektů, které vedou k duševní pohodě.

Situace doléhá na každého v jiné míře, avšak jen malá část z nich je o tom ochotná mluvit.

• Následuje řetězová reakce: tendence uzavírat se do sebe, trávit čas nicneděláním, omezení pohybu na minimum a ztráta chuti o zdravý životní styl. To všechno jde například ruku v ruce s přibíráním na váze, leností, ztrátou imunity a apatií.

Pomyslné „světlo na konci tunelu“ se zdá být sice blízko, z nemocí psychického rázu se však člověk dostává mnohdy déle, než by se mohlo zdát.

Výskyt duševních onemocnění v české dospělé populaci před pandemií a během prvního a druhého lockdownu

	Listopad 2017 (%)	Květen 2020(%)	Listopad 2020(%)
Jakékoliv duševní onemocnění	20,02	29,63	32,94
Úzkostné poruchy	7,79	12,84	13,08
Poruchy chování způsobené užíváním alkoholu	10,84	9,88	12,06
Deprese	3,96	11,77	12,15

Zdroj: Národní ústav duševního zdraví

Lidé přibrali i více než 3 kg

Rok žití s covidem-19 zapůsobil na každého všelijak. Podle průzkumu nezávislé iniciativy Vím, co jím a piju, na který odpovídalo přes 700 respondentů ve věku 20 až 60 let, více jak 23 % Čechů spatřuje zhoršení kvality svého života. Kromě duševní nepohody jsou rozdíly evidentní i ve stravě. Každý třetí dotazovaný, jemuž se zhoršil zdravotní stav a fyzická kondice, se přiznal k tomu, že se stravoval hůře. A tak není překvapením, že skoro polovina přibrala na váze více než 3 kg.

A co nemoci na ústupu, kdy se asi vrátí 

Pokud něčemu doba covidová přála, tak tomu, že se závažné nemoci staly méně závažnými a některé i lidský život méně ohrožujícími. Důvodem byl minimální sociální kontakt.

Přesto je potřeba nezanedbat prevenci a ochranu zdraví. Ani nemoci, které jsou na ústupu, totiž nadobro nezmizely a ruku v ruce s rozvolňováním opatření se s velkou pravděpodobností vrátí.

Chřipka ve stínu koronaviru

Laboratoře v Česku nezaznamenaly v uplynulé sezoně ani jeden případ viru chřipky. Vyplývá to z hodnocení chřipkové sezony 2020 až 2021 Státního zdravotního ústavu. V loňské sezoně odborníci zaznamenali téměř 300 závažných případů chřipkové infekce, kdy museli být pacienti hospitalizováni na jednotce intenzivní péče. Z nich 58 infekci podlehlo.

Zavedení přísných protiepidemických opatření během pandemie covid-19 (například práce z domova, uzavření škol, omezování shromažďování, zvýšená hygienická opatření, nošení roušek/respirátorů atd.) s cílem snížit přenos tohoto viru zároveň snížilo cirkulaci jiných respiračních virů. Velmi nízká aktivita chřipky byla tak v aktuální sezoně podobná spíše cirkulaci virů chřipky v mimosezonním období. Pandemie měla vliv i na sběr dat o chřipce, protože lidé zřejmě při některých obtížích nevyhledali zdravotní péči. Ve srovnání s předchozími sezonami tak laboratoře dostaly k posouzení asi o pětinu méně vzorků.

Je však téměř jisté, že se ruku v ruce s rozvolňováním opatření budoucí sezona bude vracet do „starých kolejí“.

Meningokok – příliš velký hazard se zdravím

„Počty IMO (invazivní meningokokové onemocnění) v roce 2020 jsou zhruba na polovičních hodnotách ve srovnání s rokem 2019. Lze však očekávat, že po ukončení těchto opatření se postupně začnou počty IMO zvyšovat, a proto je nezbytné pokračovat v ochraně proti IMO očkováním,“ apeluje MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí NRL pro meningokokové nákazy, ze Státního zdravotního ústavu.

Nejohroženějšími věkovými skupinami tohoto onemocnění jsou děti do čtyř let a dospívající a mladí dospělí, kteří navíc velmi často bývají bezpříznakovými nosiči. Navíc, přibližně 1 z 10 lidí, kteří se nakazí bakteriální meningitidou, zemře a zhruba 1 z 5 pak postihnou celoživotní následky.

Návrat do školních lavic a blížící se letní prázdniny mohou být pro teenagery rizikové, a tak by se očkování proti meningokokové meningitidě mělo stát prioritou. To je totiž v tomto případě nejlepší prevencí.