Zavedení moderních metod léčby AIM od 90. let 20. století snížilo hospitalizační mortalitu některých typů akutního infarktu na 5-10 % (někteří uvádějí 3-7 %). V roce 2016 opět nejčastější skupinou příčin smrti dospělých zůstaly dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, které se v roce 2016 podílely na celkové standardizované úmrtnosti 42 % (u mužů to bylo 40,4 %, u žen 42,9 %) a pro akutní infarkt myokardu zemřelo v absolutním čísle 2693 mužů a 1980 žen.
Riziko infarktu a jak ho poznat? Nepřehlížejte bolest za hrudníkem
Jaké jsou nejčastější omyly s katastrofickými následky? A co dělat, když taková bolest přijde? Akutní infarkt myokardu je nejznámější akutní typ ischemické choroby srdeční. Je, bohužel, stále příčinou úmrtí cca více než 4 500 osob v ČR.
Klinické projevy akutního infarktu myokardu
Příčinou akutního infarktu myokardu je náhlé snížení prokrvení určité oblasti myokardu, což bývá v 95 % na podkladě aterosklerotického postižení koronární tepny. Je obecně známo, že nejčastějším průvodním jevem AIM je ostrá bolest pod hrudní kostí, která může vyzařovat do krku, do horních končetin nebo do zad, nemocný může být opocený, může dojít ke ztrátě vědomí, je pobledlý.
Ale přesně ostrou bolest na přední stěně hrudníku může zapříčinit výhřez ploténky hrudního obratle a 25-30% akutních infarktů myokardu probíhá bez těchto příznaků, to znamená, že pacient se o tom, že prodělal infarkt myokardu dozví náhodně při jiném vyšetření.
Bolest za hrudní kostí, na kterou je třeba dát vždy pozor
- objeví se poprvé, nikdy před tím nebyla
- je jiná, horší než ta, kterou znám
- ani NTG (nitroglycerin) nepomáhá
I jiné obtíže pacienti někdy udávají: "Bolest na hrudi nemám, ale když něco dělám, pobolívá mne v zádech." "Jsem tak nějak jinak dušný při námaze."
Co mám dělat?
- Bolest znám, mám u sebe nitroglycerinový preparát (spray, tabletu – užiji), bolest přejde, vím, jak se mám chovat, uvědomím svého lékaře.
- Bolest na hrudi se objevuje poprvé, jsem doma sama/sám – ihned volám 155 Rychlou záchrannou pomoc (RZP), nikam nejezdím, nečekám, až přijde někdo z práce/z nákupu…
- Bolest se objeví mimo domov – práce, návštěva, fyzická námaha (práce, sport…), jsem s jinými lidmi, uvědomím je, jaké mám obtíže, ihned volají RZP
- Bolest je jiná nebo užité léky nepomáhají – ihned volám RZP
- Je-li možné nezůstávat sám, RZP přijíždí rychle, dispečink s vámi zůstává na telefonu a dává rady do příjezdu sanity.
Osobě, která má bolesti na hrudi ihned voláme RZP, má-li u sebe již léky – nitroglycerin, podáme, zůstáváme u ní.
- Pacienta, který ztratil vědomí, pokládáme na záda, předsuneme dolní čelist, zahajujeme zevní srdeční masáž – 100 x/minutu, stlačení hrudního koše cca 5 cm, dýchání z úst do úst není povinné.
Chyby, které mohou být katastrofální následky
Naše populace je edukovaná, vzdělaná, ví, že infarkt myokardu je život ohrožující onemocnění a že je třeba neztrácet čas, ale přesto toto slyšíme nejčastěji při dotazu, proč jste nevolali záchranku ihned:
Ženy
- počkám, až někdo přijde
- nebudu otravovat
- to bude z řídnutí kostí v přechodu
- musím se starat o zvířata (drůbež, pes, kočka, rybičky...)
- musím dodělat práci (oběd, mytí oken…)
Muži
- dám si panáka, počkám, až to přejde (toto řešení by ještě nebylo nejhorší, kdyby pacient druhou rukou již vytáčel RZS)
- počkám, musím dodělat práci, stejně už bolest přešla, jdu dodělat práci
- asi bych neměl řídit, počkám, až přijde kamarád (soused, syn, bratr… z práce)
Diagnostika infarktu myokardu
Potvrzení diagnózy AIM má několik aspektů, je třeba vždy ponechat vyhodnocení na zdravotnících, protože to, že po podání léků je Vám již dobře neznamená, že nemáte infarkt a také nemusejí vždy být všechny příznaky uváděné v učebnicích, protože podle učebnic stůně jenom málo nemocných.
Subjektivní příznaky
- bolesti, opocení, dušnost, slabost, dyskomfort
Objektivní metody
- EKG změny – změny EKG křivky nastávají až při změně v tkáni myokardu, nemusejí tedy v prvních minutách být žádné, což však vůbec neznamená, že již neprobíhá infarkt, proto se vám stává, že i při žádných akutních známkách infarktu na EKG křivce je vám doporučeno sledování v nemocnici.
- Laboratorní diagnostika – v současné době se za jasně nejlepší považuje stanovení troponinu T, což je součást kontraktilního aparátu příčně pruhovaného svalstva a je vysoce citlivým ukazatelem poškození srdeční svaloviny. Hodnoty troponinu T se zvyšují po zhruba 3-4 hodinách po AIM a mohou přetrvávat ještě i 10 dnů po příhodě. Stává se, že v prvních minutách po AIM (budete-li v nemocnici tak časně) může být i zvýšení hodnoty troponinu neurčité, proto se vždy doporučuje jeho stanovení v odstupu 1-3 hodin tak, aby bylo možné určit dynamiku procesu.
- Invazivní metody – rozvojem technických možností vyšetřování je i provedení koronarografie ve fázi akutního infarktu myokardu, což umožní (je-li technicky možné) provést v jedné době i angioplastiku s implantací stentu, čímž dojde k velmi rychlému zprůchodnění zúžené tepny a rychlé úpravě oběhových poměrů.
Léčba
Ischemická choroba srdeční nemusí vždy končit infarktem myokardu, ale ten se musí vždy léčit nejenom v akutní fázi, ale i v tzv. sekundární prevenci. To znamená, že užívání doporučených léků má zabránit dalšímu infarktu (nebo jeho dopad co nejvíce snížit).
Jednoznačně (není-li určeno jinak) je doporučována kyselina acetylosalicylová, léky na snížení cholesterolu (mají pozitivní vliv na stěnu tepny i při normálních hodnotách tuků v krvi) a léky ze skupiny beta blokátorů.
V nefarmakologické léčbě doporučujeme aerobní fyzickou aktivitu (chůze, klus, jízda na kole…), racionální stravu s omezením živočišných tuků a dostatek vlákniny.