Co jsou to alimentární nákazy?
Alimentární nákazy dělíme na infekce z potravin a otravy.
Každému z nás se již někdy v životě přihodilo, že jsme se po nějakém jídle necítili dobře a nesedlo nám. Ne vždy se ale může jednat jen o krátkodobou a nezávažnou nepříjemnost. Dáváte si pozor na to, co jíte, abyste předešli potravinovým nákazám?
Alimentární nákazy dělíme na infekce z potravin a otravy.
Zdravotní problémy mohou způsobovat i jedy, které vznikají působením mikroorganismů ve střevech (toxoinfekce).
Řada alimentárních infekcí je způsobena člověkem, který při přípravě potravin nedodržuje základní hygienická pravidla. Člověk, který nemoci šíří, může být sám jen nosičem a nemoc se u něj neprojevuje. Některá onemocnění jako např. břišní tyfus, paratyfus, virovou hepatitidu A, akutní bakteriální nebo virová průjmová onemocnění, bacilární dyzenterii a někdy i choleru, která se šířila v našich zemích ve středověku, si můžeme přivést z dovolené v exotických zemích, kde je hygiena obecně na nízké úrovni.
Mezi nejznámější toxoinfekce patří salmonelóza a kampylobakterióza. Jedná se o přenos z živočišných produktů na člověka. Nejčastěji je kontaminována drůbež a vejce. Nakazit se můžeme i z mléka či masa jiných hospodářských zvířat.
Dalším rizikovým onemocněním je listerióza. Její výskyt je sice vzácnější, ale její záludnost spočívá ve vysoké úmrtnosti. Rizikovou skupinou jsou zvláště těhotné ženy.
V případech intoxikací se v kontaminované potravině nahromadily jedy z činnosti mikroorganismů ještě před jejím požitím. Onemocnění nejsou přenosná z člověka na člověka. Mezi nejznámější onemocnění patří botulismus, kdy otravy způsobuje botulotoxin hlavně z podomácku vyráběných konzerv a masných výrobků. Toxiny vytváří v potravinách rovněž zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus), bakterie rodu Clostridium a Bacillus cereus.
Alimentárním nákazám lze předcházet dodržováním základních pravidel hygieny a zásad správné výrobní/kuchyňské praxe. Za epidemiologicky rizikové potraviny lze považovat zejména výrobky, které neprošly důkladnou tepelnou úpravou.
Jedná se zejména o masné výrobky uzené studeným kouřem (např. čajovky), tatarské bifteky, výrobky z ryb a ostatních vodních živočichů (zchlazené ústřice, sushi, krevety, rybí saláty), mléko a mléčné výrobky prodávané přímo z farem a mlékomatů, přírodní nezrající sýry, nebalené a přírodní minerální vody, zmrzliny z tepelně neošetřených surovin, chlazené a zmrazené ovoce a zelenina, výrobky z nich (saláty, protlaky, dřeně), cukrářské výrobky (zejména s náplněmi, s rosoly, s čerstvým ovocem, poháry, dezerty), výrobky z luštěnin, včetně sóji (zakysané sójové výrobky, tofu), naklíčená semena, obiloviny a olejniny, výrobky studené kuchyně, lahůdkářské výrobky, majonézy, dresinky, studené omáčky (vyrobené podomácku), saláty, obložené chlebíčky, bagety, chleby, výrobky v aspiku, pomazánky, krémy apod. Řada potravin z tohoto výčtu je u lidí oblíbena.
Měli bychom dávat pozor na to, odkud potraviny pocházejí, jak byly suroviny skladovány, jak probíhala jejich příprava, jak byly potraviny následně uchovávány apod.
Světová zdravotnická organizace sestavila praktické desatero, jak alimentárním nákazám předcházet: