Podle výživových doporučení Společnosti pro výživu by se měla snížit spotřeba kuchyňské soli na 5-6 g za den. U starších lidí, kde je častěji sledovaná hypertenze a další onemocnění pod 5 g za den.

• WHO doporučuje 5 g za den.
• V České republice je příjem zhruba trojnásobný – až 17 g za den.
• U dětí byl zjištěn příjem o 400 až 600 % vyšší než doporučený.

Nejvíce soli přijímáme prostřednictvím potravinářských výrobků (většina studií prezentuje, že tvoří 75-80 % denního příjmu, existují ale i odhady nižší) zbytek konzumujeme prostřednictvím pokrmů.

• Nejvýznamnějšími zdroji jsou masné výrobky, pekařské výrobky, zvláště sypané solí a většina sýrů, i když nemají nejvyšší obsah soli. Jsou však konzumovány ve velkém množství.

Přirozený obsah sodíku v potravinářských surovinách je velmi proměnlivý. V mnoha surovinách rostlinného původu se sodík řadí spíše k minoritním prvkům (při technologickém zpracování se může přídavkem kuchyňské soli výrazně zvýšit, např. v některých pekařských výrobcích nebo přídavkem glutamátu), vyšší je v potravinách živočišného původu a v různých pochutinách – sójové omáčce (18 %), marinádách a dochucovadlech, hotových omáčkách na těstoviny, bramborových chipsech, slaných tyčinkách, solených ořechách, hotových pokrmech, dehydratovaných polévkách, sterilované zelenině aj. Vyšší obsah sodíku mají i některé přírodní minerální vody (tabulka č. 1).

Obsah sodíku ve významných zdrojích

Pro získání obsahu soli je nutné údaj v tabulce násobit číslem 2,5

Potraviny s vyšším obsahem soli

• Některé rybí výrobky až 14 %
• Bílé sýry např. sýry typu balkán, jadel až 6 %
• Modré sýry (plísňové) – 4-5 %
• Masné výrobky – doporučeno přidávat do 2,5 % soli, obvykle mají do 3 %, ale i více např. uzená masa cca 4 %, Salami minis Walnuss 5,8 % (dětská šunka mívá méně např. 1,7%)
• Pekařské výrobky, zvláště sypané solí

Existují výrobky, u kterých vyšší obsah soli většina spotřebitelů nepředpokládá, např. některé minerální vody, zejména léčivé, ale i některé, které se běžně pijí jako nápoj (Poděbradka a Hanácká kyselka).

• Vyšší obsah soli mají i cereální snídaně (viz obrázek).

U dalších výrobků sice spotřebitel obsah soli předpokládá, ale ne v takovém množství (viz další obrázky).

• Slané pochutiny

• Dehydratované výrobky z brambor

• Hotové pokrmy

Příjem soli bychom měli radikálně snížit

V současnosti je u nás překračován téměř trojnásobně doporučený příjem soli, což podporuje vznik řady závažných onemocnění. Příjem soli by se měl proto radikálně snížit. Nevýznamnějším zdrojem soli jsou potravinářské výrobky a přitom u některých její přítomnost nepředpokládáme, nebo si nemyslíme, že je přítomna v tak velikém množství, že při konzumu běžné porce vyčerpá podstatnou část doporučovaného příjmu.

Při nákupu potravinářských výrobků bychom měli proto sledovat tabulku výživových hodnot povinně uváděnou na obalech potravin, kde je uveden i obsah soli. Vyhýbat bychom se měli výrobkům s jejím vysokým obsahem. Pokud je přesto konzumujeme, měli bychom jich jíst pouze malá množství.