Kopřiva dvoudomá, latinským jménem urtica dioica, je dost nenáročná rostlinka - prakticky je považovaná spíše za plevel, přestože ji můžeme využít na řadu způsobů. Je to vytrvalá bylina, která může dorůst až do výšky 2 metrů. Vyhovuje jí vlhčí půda, roste hojně na rumištích, v příkopech, v lužních lesích a v blízkosti potoků, pod stromy na kraji luk – na území ČR se vyskytuje prakticky všude (dokonce i ve vyšších polohách). Najdeme ji na celém světě (s výjimkou tropických oblastí), profituje z hnojení půdy dusíkem.

Kopřiva má bohatě větvený oddenek, z kterého vyrůstá čtyřhranná chlupatá lodyha, listy se oddělují z lodyhy proti sobě, jsou vejčité až kopinaté s pilovitými nebo zubatými okraji. Jejich povrch je porostlý žahavými chloupky. Od června do října kopřivy kvetou – jejich květy ale nejsou nijak nápadné ani na pohled hezké – mají nazelenalou barvu a v delších květenstvích vyrůstají v blízkosti listů.

• Žahavost chloupků kopřivy byla dříve připisována kyselině mravenčí, později se ale zjistilo, že pálení a svědění má na svědomí „koktejl“ histaminu, acetylcholinu a serotoninu, který se uvolní při porušení povrchu chloupku.

Na revma nepomůže, ale při chudokrevnosti i podpoře ledvin je pozitivní

Kopřivu můžeme využít téměř celou, nejčastěji se ale využívá její oddenek, lodyha a listy. Obsahuje v sobě jak řadu vitamínů a minerálních látek, tak i další aktivní účinné látky. Najdeme v ní vitamín C (zejm. v mladých lístcích), vitamíny B2 a B6, betakaroten (provitamín A), z minerálních látek je zastoupeno zejm. železo, dále vápník, hořčík, mangan, kyseliny (kyselina křemičitá, mravenčí, aj.), karotenoidová barviva, chlorofyl a flavonoidy, rostlinné steroly (sitosterol) a lignany.

Kopřiva podporuje normální činnost ledvin, pomáhá k odchodu nadbytečného množství vody z organismu. Extrakty z kopřivy lze krátkodobě využít např. při podpoře léčby zánětů močových cest (zvyšuje tvorbu moči), zkoumá se i vliv extraktů z kopřivy na zlepšení příznaků zvětšení prostaty, studie však zatím neukazují přesvědčivé pozitivní výsledky. Dále nám tato bylinka může pomoci v podpoře léčby chudokrevnosti – díky svému vyššímu obsahu železa.

• Působí také protizánětlivě, původně přisuzované antirevmatické účinky se nikdy nepotvrdily – ale bolestivý podnět jako je „žahnutí“ může při artrotických bolestech na chvilku „ulevit“.

Nemusíte jen pít čaj, kopřivy mohou být i součástí stravy

Extrakty z kopřivy se využívají také v kosmetice – bývají součástí šamponů či vlasových tonik. Nálev z kopřiv pro zdraví vlasů si můžete připravit i doma a po umytí vlasů si jím vlasy opláchnout.

• Mladé lístky kopřiv využijete i v kuchyni – lze je spařené přidat do zeleninového salátu nebo je dusit jako špenát, či z nich připravit jemnou krémovou polévku.
• Můžete je také přidat do jarní velikonoční nádivky.

Sbírejte ale lístky jen na místech dostatečně vzdálených od silnic a mimo zdroje znečištění.

Kopřivový čaj se připravuje nejčastěji z oddenku nebo listů, není vhodné ho ale pít dlouhodobě – může pak docházet ke ztrátám železa i negativnímu působení na ledviny. Kdo se s nějakou nemocí léčí, nebo užívá nějaké léky, měl by se ale nejprve poradit s lékařem, zda je pro něj kopřivový čaj vůbec vhodný.