Děti jsou zrcadlem rodičů, a to i v přístupu k výživě. Je na místě si uvědomit, že dítě, které roste a vydává mnoho energie při celodenním skotačení, také potřebuje vysoký příjem energie. A tu je nezbytné doplnit kvalitní stravou. Čím tedy jídelníček malých dětí osvěžit, budou-li mít chutě a touhu po dobrůtce nad rámec běžného jídla?
Ořechová másla jsou trendem posledních let a ve stravě dospělých se objevují poměrně často. Nebojte se jimi tedy obohatit i jídelníček dětský. Vzhledem ke konzistenci jsou vhodná již pro nejmenší a jsou preferována též při zavádění alergenů do jídelníčku.
Ovoce a zelenina jako součást dětského jídelníčku je snad již samozřejmostí.
Při jejich výběru si dejte pozor na jednotlivý obsah komponent v kapsičce. Kapsiček s přidaným cukrem není mnoho, ale bohužel se stále vyskytují a v některých se dokonce objevuje glukózo-fruktózový sirup. Na obale některých kapsiček je uvedeno, že jsou určeny pro starší děti. Důvodem je nejčastěji tvar a velikost víčka či množství pyré v kapsičce.
Většina ovocných tyčinek je vyrobena ze šťáv z ovoce, případně zeleniny, také se do nich může přidávat sušené ovoce. Dále se skládají z obilnin, tuku a někdy bývají doplněny bramborovým škrobem, zejména ty s oplatkou. V některých případech mohou obsahovat cornflakes či ořechy.
V jídelníčcích by neměly být pravidelně, na druhou stranu ale mohou být vhodnější alternativou k plněné čokoládové tyčince.
Další ovocnou pochoutkou mohou být různí slisovaní šneci, rolky, pásky a bonbonky. Je na nich skvělé to, že ve většině případů jsou opravdu jen ze slisovaného ovoce. Za nevýhodu lze považovat vysoký obsah jablek, přestože často na obale těchto produktů jablko ani zobrazené není. Radost z toho, že dopřejete dětem mango nebo maliny, se po přečtení složení rozplyne. Obsah avizovaného ovoce bývá velmi nízký např. mango může být obsaženo jen z 20 % a maliny pouze v 1 % (v závislosti na výrobku). Nedejte tedy jen na vzhled obalu. Setrvejte v obchodě či na webových stránkách o minutu déle a přečtěte si, co svým dětem kupujete.
Křupek lze sehnat nepřeberné množství všech možných chutí a tvarů. K dostání jsou například křupky neochucené, křupky ochucené ovocem a zeleninou, křupky arašídové, křupky slané nebo sladké. V jídelníčcích dětí by se ani ty bez soli a cukru neměly objevovat denně. Důvodem, proč se nejedná o ideální potravinu, je extruze, tedy způsob výroby křupek. Tato průmyslová úprava může vést ke zhoršení jejich výživové hodnoty.
Křupky mají vysoký glykemický index a jsou zdrojem jednoduchých sacharidů, což není žádoucí. Zároveň jejich pravidelná konzumace vede často ke špatným návykům, protože je děti dostávají v průběhu celého dne na zabavení a „zaplácnutí“, což nelze doporučit.
Za výhodu lze považovat také to, že i touto formou mohou děti do svých jídelníčků zařadit pohanku, hrách nebo třeba arašídy. Každopádně vzhledem ke zmíněnému výrobnímu procesu takových křupek je již nezachrání fakt, že jdou sehnat i v biokvalitě.
Velmi významným zdrojem energie jsou různé druhy obilnin. Dětem je vhodné střídat druhy i jejich úpravu. Kaše bývají běžnou součástí dětských jídelníčků, obilninou však můžete doplnit kdejaké jiné jídlo. Zaměřte se na to především u dětí, které přílohy či právě kaše odmítají.
Hlavním zdrojem tekutin by měla být v každém případě voda. Dále jsou vhodné neslazené dětské čaje. Dětem můžete občas nejen zpestřit jídelníček, ale také podpořit jejich imunitu např. zředěním rakytníkové šťávy či jiných 100 % ovocných a zeleninových šťáv.
Mgr. Kristina Šístková
