Špeky na břiše, zčernalé mléčné zuby, v lepším případě samá plomba. Nutriční terapeuté a dětští lékaři vidí jako jednu z příčin zdravotních problémů dětí mimo nezdravě složeného jídelníčku, přemíry sladkostí, jídel rychlého občerstvení a nedostatku pohybu, právě i velkou konzumaci limonád. Nejenom „červených a žlutých“.

Ještě před 30 lety byla na láhvi coly a toniku informace, že nejsou vhodné pro děti a těhotné. Dnes je běžně popíjí i tříleté děti. Varují proto před jejich velkou konzumací, stejně tak i velkého množství džusů a ovocných nápojů na bázi ovocných šťáv, které děti lákají barevnými obaly. Rodiče mnohdy hledají jinou cestu a raději místo malinovky objednají svému potomkovi nealkoholické pivo. Je to přeci skvělý „ionťák“ a oproti limonádě má cukru zanedbatelně.

Mají pravdu, ale...

„Rodiče mají z části pravdu. O nealkoholickém pivu lze říci, že je svým složením opravdu iontový nápoj obsahující na dva tisíce biologicky aktivních látek. Nejznámější jsou asi vitamíny skupiny B, které pomáhají získat energii a jsou důležité pro nervový systém. Je v něm také poloviční obsah energie než v limonádě. Je třeba však dodat velké ALE! A nejen jedno,“ upozorňuje nutriční terapeutka Zuzana Douchová.

Stále je to pivo

I když nealkoholické, stále podle Zuzany Douchové obsahuje zbytkový podíl alkoholu.

„Jde sice jen o množství do 0,5 procenta, ale jde o alkohol, který by děti konzumovat neměly. Někdo může namítat, že alkohol je i v kefíru. To je pravda, při současném způsobu výroby se uvádí, že ho může být podobné množství jako u nealkoholického piva, možná lehce více. Kysané mléčné nápoje zároveň obsahují velký podíl bílkovin, vápníku, bakterií mléčného kysání, které jsou pro zdraví dítěte prospěšné. Dítě navíc kefíru nevypije tolik, jako nealkoholického piva, protože ho bílkoviny zasytí,“ vysvětluje Zuzana Douchová.

Zároveň upozorňuje, že chmelové látky obsažené v pivu, nejen nealkoholickém, působí opačně. Podporují chuť k jídlu.

Jde také o zvyk

Dalším problémem je, že pitím nealkoholického piva od útlého věku vzniká na nápoj, na jeho chuť, návyk.

„Chuť je velmi identická s chutí piva s alkoholem. Dítě jak poroste, bude mít tendenci pivo nealkoholické zaměnit za alkoholické. Podáním nealkoholického piva můžeme od nízkého věku přispívat k budoucí závislosti,“ vysvětluje Zuzana Douchová.

Podle ní řada lidí říká: jedno dvě piva denně, to přece nic není.

„Možná není, odborné studie mluví jinak. A jde nejen o v uvozovkách suchá čísla studií. Stejná zjištění přinášejí také laboratorní výsledky odběrů krve a nálezy při sonografickém vyšetření jater některých klientů,“ říká nutriční terapeutka.

Ani pro dospělé s problémy

Nealkoholické pivo by neměli mít za náhražku alkoholového ani dospělí, kteří už mají nějaké zdravotní problémy či se potýkají či potýkali s alkoholismem. Je v něm sice jen nepatrné množství alkoholu, obvykle se však nezůstane u jednoho půllitru...

„A problém je hlavně v chuti. Chuťové buňky nerozlišují, jestli jde o nealko nebo alko pivo. Jde o pivo. A pak se může stát, že jednou nebude nealkoholické po ruce a několika měsíční léčba a abstinence vezme během okamžiku za své,“ varuje nutriční terapeutka.

Co dát dětem?

• Když ne limonádu, ani nelkoholické pivo, co by měly ideálně děti pít?

Limonáda dítěti jednou za čas neuškodí. Rodiče by však již od útlého věku měli svým potomkům vysvětlovat i záludnosti jednotlivých potravin.

„Stejně jako to, že základ pitného režimu dětí by měly být voda, ovocné či slabé bylinkové čaje. Z bylinných například z listí maliníku, šípkový. Dále i ovocné šťávy, ty doporučuji z čerstvého ovoce, a ideálně ředěné,“ dodává Zuzana Douchová.