Co je to nízkosacharidová dieta?

Zpravidla se za nízkosacharidovou dietu považuje způsob stravování, kdy je příjem sacharidů snížen na 30-130 g/den.

Jaký je rozdíl mezi nízkosacharidovou a ketogenní dietou?

Dieta se sníženým množstvím sacharidů: na principu omezení sacharidů pracuje většina klasických redukčních diet. Zastoupení sacharidů bývá sníženo z obvyklých 50-55 % celkového energetického příjmu na 45 % (při příjmu energie 6000 kJ tomu odpovídá příjem 159 g sacharidů), tudíž sacharidy stále představují hlavní energetický zdroj a nejedná se tedy o nízkosacharidovou dietu.

Ketogenní dieta: když snížíme příjem sacharidů pod 50 g/den, dochází k tvorbě ketolátek a nastává stav označovaný jako nutriční ketóza. Jak napovídá název, jedná se o situaci navozenou charakterem výživy, nejde tedy o obávanou diabetickou ketoacidózu (diabetická ketoacidóza je závažná metabolická komplikace vznikající hlavně u diabetiků 1. typu). V rámci nutriční ketózy je tvorba ketolátek regulovaná, zatímco při úplném chybění inzulínu v případě diabetu 1. typu se uvolňuje velké množství ketolátek, což již způsobí rozvrat vnitřního prostředí.

Ketolátky jako takové jsou běžně využívány jako zdroj energie srdečním a kosterním svalem a ledvinami, nejde tedy jen o pouhý nouzový zdroj energie. Po určité adaptaci na nízký příjem sacharidů se stávají ketolátky energetickým substrátem i pro mozek, který za běžných podmínek využívá přednostně glukózu.

• Při nutriční ketóze zajistí ketolátky až 2/3 energetické potřeby mozku, zbývající energie je hrazena glukózou vytvořenou v procesu glukoneogeneze (tj. tvorba glukózy z jiných, než sacharidových zdrojů). Mohlo by se zdát, že mozek bude při takovéto „výživě“ strádat, ale opak je pravdou.

Ketogenní dieta se s výhodou využívá při léčbě epilepsie zejména u dětí, u nichž dostatečně nezabírá farmakoterapie.  Jedním z možných mechanismů, kterými působí ketogenní dieta na mozek je skutečnost, že využití ketolátek mozkem je spojeno s lepším prokrvením mozku a menším oxidačním stresem. Vliv ketogenní diety je proto sledován nejen u epilepsie, ale i dalších neurologických onemocnění, včetně roztroušené sklerózy, Alzheimerovy choroby a migrén.

Ketogenní dieta, včetně méně přísných nízkosacharidových režimů (horní limit pro příjem sacharidů je 130 g) se jeví také jako velmi účinná v léčbě cukrovky 1. a 2. typu. Nízkosacharidová strava u diabetiků vede v porovnání s vysokosacharidovou dietou k lepší kompenzaci onemocnění, výraznější redukci hmotnosti a poklesu krevního tlaku.

Není ketogenní dieta jako ketogenní dieta!

Správná ketogenní dieta není synonymem pro pytlíky s polévkami a koktejly. Ketogenní dieta, tak jak je výše zmíněna její účinnost, je složena z běžných potravin a na rozdíl od instantních ketodiet se vyznačuje relativně vysokým obsahem tuků a obvyklým množstvím bílkovin! Hovoříme o tzv. LCHF dietě (Low Carbohydrate High Fat). Sáčkové produkty bývají sice nízkosacharidové, ale zároveň i nízkotučné a vysokobílkovinné. Nízkosacharidová dieta typu LCHF si uchovává obvyklý příjem bílkovin, tj. 15-20 % přijaté energie.

• Nízkosacharidové diety s vysokým obsahem bílkovin (2 a více g/kg tělesné hmotnosti/den) již představují zátěž pro játra a ledviny, navíc je obtížné dosáhnout takového příjmu bílkovin bez proteinových doplňků.

Jak vypadá dieta LCHF?

Omezení sacharidů pod 130 g sacharidů/den (v případě, že chceme dosáhnout ketózy pod 50 g sacharidů/den) je docíleno vyřazením všech potravin a nápojů obsahujících přidané cukry a škrobových potravin (brambory, rýže, těstoviny, pečivo atd.). Přílohy jsou nahrazovány zeleninou, jejíž příjem je oproti běžným stravovacím režimům navýšen.

• Strava je relativně bohatá na tuky, což vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost jejich skladbě.

• Možnost konzumovat tučnější potraviny tedy rozhodně neznamená zvýšenou konzumaci tučného masa nebo uzenin. Naopak, maso by mělo být libové, ale je možné přidat při vaření více rostlinných olejů.

Ve stravě by také neměly chybět ryby, mléčné výrobky, vejce a z rostlinných zdrojů ořechy a semena.

• Ořechy a semena poskytují vedle tuků i bílkoviny a tolik potřebnou vlákninu, které bývá u nízkosacharidových diet pomálu.
• Samozřejmostí by měla být pestrost jídelníčku a preference základních potravin.

Méně přísné režimy LCHF dávají prostor pro omezené zařazení pečiva, příloh a luštěnin. To je výhodné hlavně z dlouhodobého pohledu – člověk nemá pocit, že je na nějaké dietě a může se stravovat pestře. To se nedá říct o komerčně připravených produktech, které totiž neřeší to základní - špatné stravovací návyky.

• Nízkosacharidové diety bývají považovány za silně motivační, jelikož první hmotnostní úbytky se objevují poměrně rychle. Úbytek hmotnosti je sice způsoben menším zadržováním vody a močopudným účinkem nižších hladin inzulínu, ale pro hubnoucího to je významný motivační moment.

Než se do diety pustíte, důkladně to promyslete

Pokud se chystáte pustit do hubnutí pomocí nízkosacharidové diety, dobře zvažte, jestli se pustíte vyloženě do ketogenní diety nebo zvolíte méně přísnou variantu. V prvním případě tak učiňte po poradě s nutričním terapeutem, který vám doporučí vhodné potraviny a vysvětlí skladbu jídelníčku. Nezapomínejte, že hubnoucí koktejly vás k vysněné váze s největší pravděpodobností nedovedou, ale pokud přesto půjdete touto cestou, pečlivě dodržujte plán, a to zejména v přechodové fázi, kdy dochází ke zvýšení příjmu sacharidů.

• A konečně – vězte, že správná redukční dieta je taková, která vlastně žádnou dietou není, neklade výraznější omezení a umožňuje jíst běžné potraviny.

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com