Pokud si myslíte, že v srpnu již máte léto téměř za sebou, mýlíte se. Právě tento měsíc nám totiž nabízí největší množství sezonního ovoce a zeleniny, a to nejlepší je tak ještě před vámi. Oproti červenci se můžete těšit z prvních dýní, pastináku, patisonu, ředkve i hrušek nebo ostružin. A ostružiny nejsou jediným důvodem, proč si udělat procházku v lese.
Upřímně řečeno, lesní ovoce chutné nejlépe, když se sbírá přímo do pusy. Pokud máte obavy z echinokokózy (onemocnění způsobeného tasemnicí liščí), nasbírané plody raději doneste domů, kde je důkladně omyjete. A to i v případě, že chcete ovoce zamrazit, protože vajíčka tasemnice se zničí pouze varem. Echinokokóza není v České republice příliš rozšířena, v roce 2022 ale bylo zaznamenáno 10 případů tohoto onemocnění.
Vyzkoušejte náš jedinečný recept na osvěžující mléčné smoothie s lesním ovocem a ovesnými vločkami. Toto smoothie obsahuje kvalitní bílkoviny, tuky a vlákninu a nemusíte se tak bát, že vás za chvilku začne honit mlsná. Navíc díky lesnímu ovoci není třeba přidávat cukr.
Houbaření je u nás velmi častou zálibou. A i když největší úlovky si přinášíme v košících v září, už v srpnu jsou lesy plné takzvaných letních hub. I když pravidlo říká sbírat pouze houby, které znáte, zaměřovat se jen na hřiby by byla chyba. Mezi známější letní jedlé houby patří muchomůrka růžovka, bedla vysoká nebo bedla vynikající. V českých lesích je velmi rozšířená také bedla červenající, ovšem ta může u citlivějších jedinců vyvolat alergickou reakci v podobě zažívacích problémů, otoků a vyrážky. Riziko těchto příznaků se zvyšuje v případě kombinace hub s alkoholem.
Houby obsahují vitamíny, minerální látky, vlákninu a poměrně vysoké procento bílkovin. Pro děti, starší lidi a ty, kteří mají problémy s trávením, mohou být houby těžké do žaludku. Ani pro ostatní ale není vhodná úprava v podobě smažení. Z výživového hlediska je lepší houby podusit a uvařit z nich součást hlavního jídla spolu s přílohou, připravit z nich polévku nebo je použít jako náplň omelety.
Mezi další výborné druhy hub patří čirůvka špinavá nebo celerová či holubinka jahodová, namodralá a nazelenalá. Srpen je dobou, kdy v lese najdete také mnoho hřibů. Ale pozor, i zde je důležité myslet na to, že ne všechny druhy jsou jedlé, případně je důležité je dostatečně tepelně zpracovat. To je případ hřibu koloděje, hřibu kováře nebo hřibu žlutého. Ve vašem košíku by pak určitě neměl skončit hřib kříšť, hřib rudonachový, hřib satan a hřib Le Galové. Pokud vás v lese zaujme jak z jiného světa vypadající květnatec Archerův, potom byste měli vědět, že jedlá jsou pouze vajíčka před jejich propuknutím. Poté se houba stává jedovatou.
V srpnu je na zahradě každý den co sbírat. Pokud nestíháte zpracovat vše, co jste sklidili na své zahrádce nebo co jste dostali od kamarádů, vyzkoušet můžete letní kvašenou zeleninu. Že jste o ní nikdy neslyšeli?
Pokud zeleninu naložíte, dochází v ní k takzvanému mléčnému kvašení. Při něm přirozeně přítomné bakterie rozkládají jednoduché cukry a vzniká kyselina mléčná, probiotika podporující střevní mikroflóru, oxid uhličitý a mnoho dalších látek. Výhodou tohoto způsobu konzervování je to, že zelenina zůstává krásně křupavá.
V České republice se nejčastěji nakládají zelí a okurky, takzvané rychlokvašky. Naložit je ale možné i malé cukety, mrkev, rajčata, papriky nebo kedlubny.
Výše popsaný postup je vhodný pro krátkodobější uchování zeleniny. I když v chladu vydrží až měsíc. Pokud plánujete schovat si zeleninu na zimní měsíce, je nutné přistoupit k jinému způsobu zavařování. Zavařování by nemělo být cestou, jak úsporně zpracovat nahnilé plody. Naopak. Vybírejte pouze ty nejhezčí.
Zavařování je velmi oblíbeným způsobem uchování i u hub. Vybírejte pro něj malé a pevné plodnice a druhy (například čirůvky a vybrané druhy hřibů). Ty zůstanou i v nálevu pevné a využít je můžete například v kombinaci se zelím nebo jinou zeleninou v podobě čalamády.
Zatímco okurky můžete zavařovat bez předchozí tepelné úpravy, u dalších druhů, jako jsou mrkev, fazolky, kedlubny, papriky nebo zelí, je vhodné je předvařit v osolené vodě. Zavařování různých druhů zeleniny se liší nálevem, přísadami i kořením. Co mají ale společné, je potřeba pracovat s čistými sklenicemi (a víčky), kvalitními plody a ještě horkým nálevem. Doba zavařování závisí na velikosti sklenice a pohybuje se od 20 do 25 minut.
Užívejte si krásné léto s tím nejlepším, co nám lesy, zahrady a sady nabízejí.
Přečtěte si další články z naší série „Jíme sezónně“:
Mgr. Eva Kloučková
