Základem prevence srdečně-cévních onemocnění zůstává zdravý životní styl. Pro diabetiky je přitom velmi důležitý dostatek pohybu a absence kouření. Oproti ostatním musí navíc v rámci prevence dbát na dobrou kompenzaci diabetu a souvisejících onemocnění, jako jsou nadváha, vysoký krevní tlak a hladiny krevních tuků. Proto se dnes moderní léčba diabetu nezaměřuje pouze na kompenzaci samotné nemoci. Jejím cílem je pozitivně ovlivnit i další rizika, která diabetikům hrozí. V případě srdečně-cévních onemocnění je vhodná prevence ta, která má pozitivní vliv na hmotnost i další rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění.
Klíčem je komplexní léčba, radí odborníci
„Je bohužel smutnou skutečností, že se zvýšeným rizikem je diabetes doprovázen od svého vzniku. Přitom se nelze spoléhat na to, že komplikace vyřeší kardiologické nebo kardiochirurgické intervence. I přes veškeré pokroky moderní kardiologie bohužel stále platí, že diabetici mají ve srovnání s nediabetiky horší prognózu. Klíčem k úspěchu je proto časná a komplexní léčba samotného diabetu i přidružených rizikových faktorů,“ říká kardiolog prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC.
„Zvýšené hladiny cukru narušují celou řadu normálních procesů, které cévy a tepny chrání před vznikem aterosklerotických plátů a kornatění tepen. Diabetici mají také velmi často současně vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu lipidů a obezitu. Proto jim hrozí infarkt, ischemická choroba srdeční, srdeční selhání a ischemická choroba dolních končetin častěji než ostatním. Riziko srdečně-cévních onemocnění je možné ale snížit. Základem je úprava životního stylu a odpovídající léčba cukrovky. Jejím příkladem je injekční léčba GLP-1 agonisty, u nichž studie prokázaly, že vedou ke snížení všech sledovaných kardio-vaskulárních komplikací,“ vysvětluje prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., diabetolog, který se podílel na studii LEADER zaměřené na téma diabetu a srdečně-cévních onemocnění.
Pacientům se změní život od základu
„Cukrovka pro nás nejdříve žádné velké omezení nepředstavovala, manžel se rozhodl nebrat to nijak tragicky a prostě se naučit s ní žít. Pravdou ale je, že po infarktu už nic není jako dřív – Jarda přestal rybařit, už nikam nechodí sám, přestal řídit. My jsme si riziko infarktu a mrtvice moc nepřipouštěli. Chci, aby si ostatní dávali větší pozor.“ Šárka (71), Liběchov.
„Cukrovka může být jen začátek dalších, ještě horších, věcí. Čtyři roky poté, co jsem zjistila, že jsem diabetik, jsem ležela v posteli a najednou mě začal hrozně bolet hrudník. Potvrdil se u mě infarkt a ucpání srdeční cévy z 95 %. I když jsem měla cukrovku, nenapadlo mě, že po čtyřicítce skončím s infarktem. Kdybych mohla vrátit čas, byla bych chytřejší“. Eva (43), Praha