Psychika zcela zásadně ovlivňuje funkci imunitního systému. Mentální klid, emoční bezpečí a odpočinek od stresu jsou stejně tak důležité, jako vitaminy, zdravá strava, slunce a pohyb na čerstvém vzduchu.
Určitě jste si všimli, že když je člověk psychicky vyčerpaný, něco ho dlouhodobě trápí, zažívá opakující se stresy v práci nebo doma, je pak častěji nemocný, náchylnější k různým infekcím a déle se z nemocí zotavuje Mohou za to biochemické procesy.
Chronický stres, deprese, psychické vyčerpání, vztahové i vnitřní konflikty výrazně oslabují naši imunitu. Funguje to naštěstí i naopak – dostatek odpočinku, klidu, příjemných emocí a harmonické vztahy naši imunitu posilují stejně jako vitamin D, pestrá strava a aktivní pohyb.
Tělo a duše pracují jako jeden celek a navzájem se ovlivňují. Ne náhodou je hlavní funkcí imunitního systému obrana organismu před nebezpečím v podobě antigenů a patogenů. Stejnou obrannou funkci má i nejstarší část našeho mozku, která zajištuje přežití.
Jakmile se dostaneme do situace, která je pro nás jakýmkoli způsobem ohrožující a nebezpečná, mozek spustí produkci stresového hormonu kortizolu, který potlačuje funkci imunitního systému. Stresem však není zdaleka jen příliš mnoho práce, ale i běžné každodenní situace, které v nás pocity ohrožení mohou vyvolat. Může jít o negativní zprávy z televize, nepříjemného souseda, neshody s partnerem či dětmi nebo “jen” naše vnitřní obavy a strachy.
Pokud tyto pocity přetrvávají a tělo nemá dostatek prostoru a času na regeneraci, což dělá právě klid a bezpečí, tak se psychické i tělesné symptomy mohou nejen zhoršovat a zesilovat, ale i díky vysoké hladině stresového hormonu kortizolu se výrazně snižuje i obranyschopnost organismu. Pro funkci naší imunity je tedy určující míra stresu a pocitu ohrožení nebo naopak míra bezpečí a klidu.
Pokud si na sobě všímáte zvýšeného stresu, což je v současné době velmi běžné, aktivně pro sebe vyhledávejte klid a bezpečí. Míru stresu snížíte tím, že budete vyhledávat situace, činnosti, lidi, prostory, které ve vás budí pozitivní příjemné pocity a emoce. Ptejte se sami sebe, jaké jsou vaše zdroje klidu a bezpečí, každý je má totiž někde jinde.
Zahrajte si na detektiva a vystopujte všechny své zdroje stresu a pocitů ohrožení v poslední době. Všechny si je zapište a zkuste se zamyslet nad tím, čemu se můžete zcela vyhnout nebo co můžete dočasně omezit. I kdyby to mělo být jen na určitou dobu, udělejte to. A zvláště pokud máte pocity a myšlenky typu, že si to nemůžete teď dovolit, že byste se přeci jen měli překonat a nějak to zvládnout.
I to je pro organismus velký stres. A hlavně nejde se vystavovat stresu a zároveň se snažit být v klidu. Tohle totiž většinou děláme, že stresory neodstraňujeme nebo neeliminujeme, ale “jen” se snažíme dýchat, meditovat, cvičit, myslet pozitivně a dostáváme se tím ještě více do stresu, protože to nefunguje a my se přeci tak snažíme být v klidu!
To je možné. Někdy ani nemusíme mít žádné velké stresory zvenku, a i tak se cítit ve stresu a ohrožení. Většinou se jedná o naše vnitřní stresory, které dokážou potrápit úplně stejně jako reálné stresy zvenku. Může jít o naše úzkostné obavy, pocity nedostatečnosti, bolavé vzpomínky, nevyřešené vztahy, perfekcionismus, potřebu mít vše pod kontrolou, nelásku k sobě, nepříjemné vtíravé výčitky.
Pokud je vám to povědomé, vyhledejte psychologickou pomoc, choďte na terapie, nebo minimálně o svých trápeních začněte s někým blízkým a bezpečným mluvit.
Mgr. Zuzana Douchová
