Játra mohou být poškozena infekcí (hepatitidy, mononukleóza), nádory (nejčastěji se jedná o tzv. hepatocelulární karcinom), chemickými látkami či plísněmi, léky (např. paracetamolem), alkoholem a také nesprávným životním stylem.

Co víme o játrech?

Játra jsou metabolicky nejaktivnějším orgánem, který se nachází v pravé horní části dutiny břišní. V dospělosti váží okolo 1,5 kg a každou minutu jimi proteče 1,5 litru krve.

Jaké jsou funkce jater?

• udržování hladiny krevního cukru (glykémie)
• tvorba cholesterolu
• β-oxidace mastných kyselin (to je proces, při kterém jsou mastné kyseliny štěpeny za tvorby energie)
• přeměna glukózy a aminokyselin na tuk
• přeměna aminokyselin na bílkoviny
• detoxikace látek, které jsou již pro tělo nepotřebné a/nebo škodlivé či dokonce jedovaté
• tvorba žluči
• rezervoár krve a zásobárna železa
• sklad vitaminů A, D a B12
• termoregulační funkce - díky vysoké aktivitě jater je v nich teplota 41 °C a teplo je odtud pomocí krve rozváděno do ostatních částí těla.

Kdo je nejvíce ohrožen onemocněním jater?

Jako nejčastější příčina poškození jater byla dlouho udávána hepatitida C. Vzhledem ke stoupajícímu výskytu obezity se však do popředí dostává nealkoholová jaterní choroba. Teď však zpátky ke žloutence typu C.

Hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a z matky na dítě při porodu. Dříve byli nejvíce ohroženou skupinou lidé potřebující transfúzi, nemocní odkázaní na dialýzu, rizikové byly i tetovací salóny. Dlouhá léta se však již testuje krev všech dárců krve, existují bezchybné sterilizační technologie a tetování je díky vysokým hygienickým podmínkám také bezpečné. Z pohledu získání hepatitidy C jsou v současnosti nejvíce ohroženi narkomané, kteří si aplikují drogy nitrožilně. Rizikovost hepatitidy C spočívá především v její nenápadnosti. Nemá žádné závažné projevy, které by přinutily nakaženého vyhledat lékařskou pomoc. Naopak, chronická infekce může po dlouhou dobu probíhat skrytě a dá o sobě vědět až v okamžiku, kdy jsou játra již značně poškozena cirhózou. U nemocných s chronickou hepatitidou také vzniká mnohem častěji diabetes. Proti hepatitidě typu C a E není možnost očkování, lze se ale nechat očkovat proti hepatitidě A a B.

Když pomineme narkomany a alkoholiky, jsou jaterními onemocněními nejvíce ohroženi obézní diabetici. U nich je často diagnostikována tzv. nealkoholová jaterní steatóza (v literatuře pod názvem NAFL – nonalcoholic fatty liver). Nealkoholová proto, že nemocný buď nepije alkohol vůbec, nebo jen relativně málo (u mužů to znamená maximálně 40 g alkoholu denně, pro představu to jsou 2 velká 10° piva nebo necelé 3,5 dcl vína).

• Jaterní steatóza znamená lidově řečeno ztučnění jater, odborněji podáno se jedná o ukládání tuku v jaterních buňkách.

Jaterní steatóza je prvním stupněm NAFLD (nonalcoholic fatty liver disease – nealkoholové jaterní choroby). Funkce jater je v této fázi normální, pouze je snížena odolnost jater proti jinému poškození. Dalším stupněm postižení je přechod z poměrně nezávažné nealkoholové steatózy do stadia nealkoholové steatohepatitidy (NASH – nonalcoholic steatohepatitis), která může dále přejít do závažné steatofibrózy (to již dochází k přeměně tkáně ve vazivo a je přítomen i zánět). Od steatofibrózy je pak jen krůček k jaterní cirhóze, popř. hepatocelulárního karcinomu.

Jaké jsou příznaky jaterní cirhózy?

Vzhledem k mnoha funkcím jater je i klinický obraz velmi pestrý.

• Úbytek hmotnosti, zejména svalstva
• Nechutenství
• Únava a malátnost
• Prořídnutí ochlupení
• Žloutenka
• Caput medusae (viditelné namodralé rozšíření podkožních žil v oblasti pupku)
• Tvorba modřin
• Jícnové varixy (rozšířené žilní pleteně ve stěně jícnu) a riziko krvácení do zažívacího traktu
• Zvětšená a pohmatově tuhá játra
• Ascites (zvýšené množství tekutiny v dutině břišní)
• Jaterní encefalopatie (narušení mozkových funkcí v důsledku selhání jater)

Jak vypadá léčba jaterní steatózy?

Mezi hlavní rizikové faktory nealkoholové jaterní choroby patří inzulinová rezistence, obezita a diabetes mellitus 2. typu. Proto se také nealkoholová jaterní choroba považuje za jeden z projevů metabolického syndromu. Důvody, proč u některých osob dojde k přesmyku z poměrně nezávažného ztučnění jater do zánětlivé fibrózy, nejsou zcela jasné. V posledních letech je však považována za významný rizikový faktor narušená mikrobiota.

Léčba nealkoholové jaterní choroby spočívá v podstatě v opatřeních, která jsou shodná s léčbou metabolického syndromu - vyvážená strava zpravidla spojená s nižším energetickým příjmem zajišťujícím redukci hmotnosti:

• dostatečný příjem vlákniny ze zeleniny, celozrnných obilovin a luštěnin
• důraz na adekvátní příjem bílkovin z libového masa, ryb, rostlinných zdrojů a méně tučných, přednostně zakysaných mléčných výrobků
• důležité je věnovat pozornost skladbě tuků (přednost mají rostlinné oleje před nasycenými a ztuženými tuky, doporučován je zvýšený příjem tuků s vysokým zastoupením n-3 mastných kyselin, což jsou v praxi především tučné mořské ryby a olej z lněných semen)
• vynechání alkoholu a pravidelný pohyb
• důraz by měl být kladen i na čerstvost a pestrost potravin a šetrnou tepelnou úpravu bez smažení nebo pečení za vysokých teplot

O játrech je známo, že mají vysokou regenerační schopnost, takže kupříkladu poškození po akutním zánětu se může zcela zhojit. K tomu je ale potřeba dostatečný příjem energie, bílkovin a vitaminů, především vitaminu B1, kyseliny listové, vitaminu B12 a vitaminu K a C. Při stavech, kdy je přítomen ascites, je doporučováno omezit příjem soli.

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroj informací: https://www.nature.com/articles/550S102a.pdf